V zápase se skoro nepotí, prostě ví, kde stát. Selke Trophy mu patří, říká Hayes o Couturierovi

Vypadá to na lásku na první pohled. Osmadvacetiletý centr Flyers Kevin Hayes strávil ve společné kabině se Seanem Couturierem jedinou sezonu. Přesto je zcela přesvědčený o tom, že jeho parťák by měl v letošním hlasování o Selke Trophy předčit své favorizované konkurenty Ryana O’Reillyho a Patrice Bergerona. „Nedostal se mezi nominované hráče bezdůvodně a myslím si, že si zaslouží vyhrát. Zažil skvělou sezonu, stejně jako každý rok v průběhu celé kariéry,” hodnotí Hayes svého o sedm měsíců mladšího kolegu pro stránku Sportsnet.

Je to už nějaký ten pátek, co Sean Couturier pravidelně získával individuální ocenění. V sezoně 2009/10 se v dresu Drummondville Voltigeurs postaral o 96 bodů, což byl nejvyšší počet ze všech juniorů hrajících QMJHL. Za úchvatný výkon obdržel trofej Jeana Beliveaua. 

V další sezoně svou výkladní skříň ještě rozšířil. Dostal cenu Mikea Bossyho pro nejlepší mladou naději a také Michel Brière Trophy, udělovanou nejužitečnějšímu hráči mládežnické soutěže. 

A pak? Krutý útlum v NHL. 

Po přechodu do Philadelphie se za osm let dočkal jediné nominace na Selke Trophy. V roce 2018 mu cenu pro nejlépe bránícího útočníka vyfoukl Anže Kopitar z Los Angeles a rodákovi z Phoenixu za jménem přistála nálepka pro jednoho z nejvíce podceňovaných hráčů na světě. Ta se promítla mimo jiné také v loňském výběru TOP 20 centrů, který sestavila redakce oficiálního webu ligy. Specialista na vhazování se v žebříčku neobjevil, přestože zažil podruhé v řadě základní část se 76 body na svém kontě. 

„Pamatuji si, že se mě na to v úvodu sezony někdo ptal. Ať už to pořadí určoval kdokoliv, měl by vědět, že ten kluk je neuvěřitelný, jeden z nejlepších, s jakým jsem kdy hrál. Ale to si člověk neuvědomí do chvíle, než se to opravdu stane,” přiznává další skvělý střední útočník Flyers Kevin Hayes.  

K bránění přidal i útok

Couturiera experti nikdy nevnímali jako ofenzivního hráče. A měli k tomu dost dobrý důvod. Za šest úvodních ročníků v Pensylvánii se americký centr ani jednou nedostal nad čtyřicetibodovou hranici. I Philadelphia si cenila jeho přítomnosti v sestavě zejména pro odebírání kotoučů a skvělé bruslení. 

Jenže v posledních třech sezonách je všechno jinak. Mistr světa z roku 2015, kdy šampionát hostila Česká republika, se dokázal vypracovat v komplexního forvarda, který umí zahrozit i na útočné polovině hrací plochy. Od sezony 2017/18 nastřádala více bodů než on při hře pět na pět jen trojice superhvězd ve složení Connor McDavid (219), Leon Draisaitl (194) a Nathan MacKinnon (188), za kterým Couturier zaostal o 22 bodových zápisů. 

„Když se na něj podíváte po utkání, skoro se nepotí. Prostě ovládá svou hru - ví, kde se má postavit, co má na ledě dělat a jak účinně bránit. Přesně tyto aspekty požadujete od vůdce první formace. Je to elitní hráč,” nepřestává Hayes chválit alternujícího kapitána týmu.

Pokud by Couturier skutečně v zápolení o Selke Trophy uspěl, překazil by dva silné příběhy. Zatímco Ryan O’Reilly by se v případě vítězství pyšnil obhajobou, centr Bostonu Patrice Bergeron usiluje o rekordní pátý triumf. Avšak pohádka o skromném chlapíkovi, který se po letech dřiny konečně dočkal, ta se určitě také neoposlouchá. 

„Nesnáším spojení perfektní hráč, ale on se k něčemu takovému blíží asi nejvíce,” shoduje se s Hayesem asistující trenér Ian Laperriere. „Na Cootsovi je skvělé, že jde příkladem mladým klukům, jako je Morgan Frost nebo Joel Farabee. Stále na sobě pracuje. Také proto se stal aspirantem na Selke Trophy.” 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter