Bezproblémový debut Charlieho McAvoye

V jedenadvacátém století odehráli při svém debutu v playoff více jak 24 minut pouze tři nováčci. Paul Martin, Johnny Boychuk a Charlie McAvoy. Zatímco však Martinovi bylo tehdy třiadvacet a Boychuk byl dokonce ještě o tři roky starší, McAvoyovi je teprve devatenáct…

Kdekdo se zřejmě zádumčivě drbal na hlavě při pohledu na sestavu Medvědů před zápasem číslo jedna s Ottawou. Zranění se v rozhodující fázi sezóny nevyhnuly Davidu Krejčímu či obráncům Torey Krugovi a Brandonu Carlovi. Soupiska tak byla doplněna o všestranného forvarda Seana Kuralyho a právě mladičkého McAvoye, jenž zaujal post v prvním obranném páru po boku Zdena Cháry.

Celková šestnáctka loňského draftu nastoupila k vůbec svému prvnímu utkání v NHL, nicméně ostudu rozhodně neudělala. Naopak. Zaujala.

Rodák z newyorského Long Beach strávil na ledě 24 minut a 11 vteřin, přičemž takřka čtyři a půl minuty odehrál v přesilovce. Střetnutí skončil s jedním plusovým bodíkem v hodnocení plus/minus.

Pro McAvoye to byl impozantní debut a pro řadu fanoušků se stal senzací. Ne tolik pro funkcionáře Bruins, kteří jej celý rok velmi pozorně sledovali. Ten rok byl pilířem bostonské univerzity a patřil k vůbec k nejlepším hráčům soutěže. Hovoří se o něm jako o obránci, jehož výkonnostní strop by měl kulminovat někde na úrovni Drew Doughtyho. Ano, toho zadáka Los Angeles, vítěze Stanley Cupu nebo laureáta trofeje Jamese Norrise pro nejlepšího obránce ligy.

K McAvoyovi se váže zajímavá historka, která se měla udát krátce po draftu. Tehdy měl na svém twitterovém účtu napsat něco ve smyslu, že nenávidí Boston, který si ho v prvním kole vybral. Příspěvek byl sice smazán a McAvoy k tomu později uvedl, že se jednalo pouze o slova vytržená z kontextu, přesto u příznivců Bruins způsobila menší poprask.

Jakožto newyorský rodák a od dětství zarytý fanoušek Rangers však musel na toto téma hodně co vysvětlovat: „Ve zlomku vteřiny se musíte přeorientovat. Veškerou sympatii ke svému oblíbenému týmu musíte ztratit, což není jen tak,“ popisuje obdivovatel legendárního Briana Leetche. „Nevěděl jsem, co mám na to přesně říct. Bylo to divné.“

Právě s Leetchem je McAvoy ve zřejmé nadsázce srovnáván. Je obdobně skvělý bruslař, nicméně univerzálnější na obou koncích kluziště.

„Jak může tak urostlý chlap bruslit jako Johnny Gaudreau?“ rozplýval se nad ním jeho trenér z univerzity David Quinn při jednom z únorových rozhovorů. „Charlie vezme puk, nějak projede bludištěm hráčů, přihraje nebo zakončí a ani nevíte jak.“

V případě McAvoye mohlo být konečné umístění na draftu odchylné. Dokonce mu bylo předpokládáno i umístění v první pětce. „Loni to pro něj byla složitá sezóna,“ popisuje Quinn. „Není jednoduché hrát, když víte, že vás z hlediště sledují zástupci třiceti klubů NHL. Máte pak tendenci chtít a dělat až příliš. Je to jednoduše lidská povaha. Bylo to rušivé, ale Charlie se s tím popasoval se ctí.“

„Nemyslím, že to na ledě kdovíjak mydlím,“ hodnotí McAvoy. „Ačkoliv mi trenéři často dávali volnou ruku, stále jsem měl v hlavě, že obrana je na prvním místě. Vždy se snažím hrát na hraně rozumného rizika tak, jak nejlépe umím.“

Pro obranný val bostonských Medvědů utrmácený z náročných duelů může být jeho přítomnost více než svěží vzpruhou.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter