Draft 2016 (2): Vysoké postavení v draftu je odměna za tvrdou práci, ví Pierre-Luc Dubois

Ještě v lednu byl kanadský útočník Pierre-Luc Dubois hodnocen jako sedmý nejlepší severoamerický bruslař vstupující do letošního draftu. Jenže po vydařeném závěru sezóny museli zahraniční skauti pořadí trochu pozměnit a Duboise poslali rovnou do čela tohoto žebříčku. „Mým hlavním cílem letos bylo dostat se před draftem co nejvýše mezi severoamerickými bruslaři. To se mi podařilo, je to odměna za tvrdou práci,“ uvedl zatím ještě sedmnáctiletý forvard.

Od Pierre-Luca Duboise se toho hodně očekává. Při pohledu na jméno nad jeho číslem si mnozí ještě vybaví jeho otce, jenž dlouhá léta působil v dnes už neexistující IHL (International Hockey League) a později v nejvyšší německé lize. V dobách, kdy Eric Dubois, nynější asistent trenéra v týmu Rimouski Océanic (QMJHL), oblékal dres německého Schwenningenu, se začal o hokej zajímat i tehdy jeho tříletý syn Pierre-Luc.

Tomu je dnes už sedmnáct a na blížícím se draftu je horkým kandidátem na první příčky. Od ledna se Dubois vyšoupl ze sedmého místa rovnou do čela žebříčku severoamerických bruslařů, a to hlavně díky skvělé sezóně v Cape Bretonu (QMJHL). V základní části nasbíral rodák z kanadského Sainte-Agathe-des-Monts neuvěřitelných 99 bodů (42+57) ve dvaašedesáti zápasech a v play off týmu pomohl dvanácti body (7+5) v jedenácti kláních.

Dubois se dostal v žebříčku severoamerických bruslařů dokonce před talentovaného Matthewa Tkachuka.

Jistou motivací pro něj mohl být i fakt, že byl jedním z hráčů, jehož nakonec trenéři kanadského týmu do dvaceti let vyškrtli ze soupisky pro juniorské mistrovství světa.

„Dostat pozvánku na reprezentační kemp hráčů do dvaceti let pro mě byla obrovská čest,“ řekl Dubois. „To, že jsem se nakonec do týmu nedostal, pro mě bylo zároveň podnětem pro to, abych začal ještě více trénovat a probojoval se do sestavy v příštím roce. Myslím si, že trenéři poskládali výborný tým, ale já jim chci dokázat, že bych si to místo v sestavě zasloužil.“

A to se frankofonnímu útočníkovi daří více než dobře. Dubois měl v prvních 46 zápasech sezóny na kontě 30 gólů a 68 bodů, nasbíral tedy průměrně 1,47 bodů za zápas. Po solidním výkonu na BMO CHL/NHL Top Prospects Game, což je utkání, v němž se každoročně střetává čtyřicet nejlepších hráčů z kanadských juniorských soutěží jdoucích do draftu, zakončil sezónu s dvanácti góly v šestnácti zápasech a fascinujícím průměrem 1,93 bodů na zápas.

„Chtěl jsem se během letošní sezóny zlepšit, i proto jsem každý den tvrdě dřel,“ uvedl urostlý útočník. „První polovina sezóny je důležitá, ale ta druhá včetně play off je ještě mnohem důležitější. Během roku jsem poznal jistý pokrok, cítím se po herní stránce čím dál lépe.“

V lednu vás skauti hodnotili jako sedmého nejlepšího severoamerického bruslaře a nyní v dubnu už vás uvádí jako tohoto vůbec nejlepšího. Co to pro vás znamená?

Když jste ještě dítě, hrajete hokej pouze pro zábavu, ale postupem času se z toho stává velký byznys. Pro mě je toto umístění obrovskou ctí. Během roku bylo mým hlavním cílem dostat se v tomto žebříčku co nejvýše. Táta kdysi trénoval Samuela Morina, jenž byl nakonec v roce 2013 draftován Philadelphií. Sam se v tomto žebříčku vyšoupl také až po druhé polovině sezóny a já chtěl jít v jeho stopách. V polovině sezóny jsem zdaleka nebyl jednička, proto jsem začal ještě více makat, abych se dostal výše. Uvidíme, jak to nakonec na draftu dopadne. Táta mi vždy říká, abych si hokej užíval. Snažím se ho poslouchat, protože právě tehdy hraji vůbec nejlépe.

Který post vám nejvíce vyhovuje? S kým jste hrával v útočné formaci během play off QMJHL?

Nejraději hraji centra, ale když už se dostanu na křídlo, tak se tlačím doprava. Když je ovšem potřeba, jsem schopný zaskočit na jakémkoli postu. Letos jsme měli v Cape Bretonu skvělý tým, navíc vedení udělalo během prosince pár dobrých výměn, a tak jsem si mohl zahrát s velmi šikovnými hráči. Nejčastěji jsem hrál s Jevgenij Svečnikovem a Maximem Lazarevem. Hrát s nimi, to je opravdu nádhera. Hráli spolu už dříve, takže byli hodně sehraní. Já jsem se k nim přidal později a myslím si, že jsme tvořili údernou útočnou formaci.

Jak byste definoval lídra týmu? Považujete se za něj?

Nevím, zda o sobě mohu tvrdit, že jsem lídr. Myslím si, že lídr je člověk, který svým spoluhráčům ukazuje tu správnou cestu na ledě i mimo něj. Musí být skvělý spoluhráč, který miluje to, co dělá.

Jaký je váš nejoblíbenější hráč v NHL?

Nejraději mám Jamieho Benna a Claudea Girouxe. Benna proto, že má podobný herní styl jako já. Giroux je zase neskutečně šikovný a nadšený do toho, co dělá, což také obdivuji.

Co si pamatujete z dob, kdy jste začínal s hokejem v Německu?

Moc si toho nepamatuji. Nezapomenu ovšem na to, jak na mě trenéři křičeli něco v němčině a já se jim marně snažil porozumět. Poté si pamatuji, že jsme často vyměnili puky za oranžové míčky. Jsem hrozně rád, že tam táta byl, protože bez něj bych tam byl hrozně zmatený. Byly mi tři roky, když jsem začal s hokejem, byl jsem tedy ještě malé dítě. V Severní Americe jsem začal hrát až v pěti letech.

Co si myslíte o Julienu Gauthierovi z Val-d’Or? Hrál jste proti němu v QMJHL a nyní jej skauti hodnotí jako dvanáctého nejlepšího bruslaře ze Severní Ameriky.

Je to velmi dobrý hokejista a strašně obrovský chlap (pozn.redakce: Gauthier měří 193 centimetrů a váží 102 kilogramů). Je opravdu velký, zároveň skvěle bruslí a má výbornou střelu. Když se podíváte na jeho statistiky z letošní sezóny, uvidíte, že umí dávat góly.

Považujete se za hráče, jenž je schopný hrát na jakémkoli postu při jakékoli situaci?

Chci být komplexním hráčem. Chci hrát při přesilových hrách, oslabeních, ale i v závěrech zápasů, kdy buď potřebujete vstřelit branku, nebo se snažíte udržet těsné vedení. Je to schopnost, za kterou jsem opravdu rád.

 

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter