Fantasy soutěže vás mohou finančně zruinovat. Prohrál jsem přes 30 tisíc dolarů, tvrdí pan Adams

Zámořský deník New York Times nedávno zveřejnil publikaci rozebírající lidské závislosti na hazardu ve spojení se sportem. Konkrétně se zaměřil na takzvané Fantasy soutěže, v originálním znění Fantasy Contests, které jsou v Americe velice populární. Dle psychologů ovšem vede hraní Fantasy soutěží k závislosti, která může výrazně ovlivnit vaší finanční situaci. Bohatou zkušenost s tím má i pan Josh Adams. „Ve Fantasy jsem prohrál přes 30 tisíc dolarů,“ tvrdí.

V České republice je velice populární kurzové sázení na sportovní události a je známo, že existuje nemalé množství lidí, kteří se stali na tomto typu sázení závislí. V Americe naopak frčí takzvané Fantasy Contests. Jejich přesný překlad neexistuje, ale pojmenujme je například jako Fantasy soutěže nebo Fantasy hry.

Přibližme si nejdříve, o čem celé Fantasy soutěže jsou a jaká je jejich pointa. Pokud to vezmeme nejdříve z té pozitivní a neškodné strany, v níž Fantasy soutěže v člověku neprobudí závislost, která by mohla vést k velkým finančním ztrátám, jde o soutěžení jednotlivce, potažmo skupiny lidí, o to, kdo sestaví nejlepší sportovní tým, ať už jde o sestavu z fotbalové NFL, hokejové NHL či basketbalové NBA. V některých případech si volíte hráče do týmu formou Draftu, v jiných zase dostanete určitý platový strop, do kterého se musíte se svou sestavou vejít.

Vyhodnocování týmu je plně závislé na tom, jak se hráčům daří v realitě. Hodnotí se mnoho aspektů, například zda tým hráče, kterého máte na soupisce, zvítězil, nebo zda váš hráč skóroval či nikoli. Mnoho podobných aspektů se poté sečte a vzejde z nich výsledek.

Asi si říkáte, co je na tom tak špatného a že to vlastně není vůbec zlý nápad. Pravda, není to špatný nápad, v člověku to může probudit zdravou soutěživost, s přáteli si můžete založit Fantasy ligu, ve které budou vaše snové týmy navzájem soupeřit. Jenže všechno má i svou druhou negativní stranu.

Existují společnosti, firmy, organizace, říkejme tomu, jak chceme, které nabízejí sestavování takových týmů s nabídkou určitého zisku. Zakládají různé sportovní příležitosti, ligy nebo turnaje, do kterých se za určitý poplatek přihlásíte a můžete při úspěšném sestavení týmu vyhrát určitý obnos peněz. A to je kámen úrazu.

S takovými hrami má bohaté zkušenosti pan Josh Adams – člověk, který miluje sport, ale spadl do jámy lvové, jež nese jméno „Hazard“. „Se sázením jsem začal už ve třinácti letech,“ prozradil člověk, který v raném věku propadl kurzovému sázení.

O několik let později nastoupil pan Adams na univerzitu v Atlantě, kde se poprvé setkal s Fantasy soutěžemi. Začalo to docela nevinně, každý vložil na začátku fotbalové sezóny do banku určitou sumu, sestavil si svůj Fantasy tým a na konci sezóny si nejlepší týmy peníze rozdělily. „Pro mě to byly nejlepší dny v roce.  Všichni jsme se sešli v den zápasu a sledovali, jak se daří hráčům, které máme v týmu,“ uvedl Josh Adams.

V tu dobu to Josh Adams rozhodně nebral jako hazard, šlo pouze o soupeření s přáteli a nehrálo se o žádnou závratnou sumu. Poté ovšem objevil internetové společnosti, které nabízely podobné služby ve zcela jiném rozměru. Tento zlomový bod označuje Josh Adams jako „moment, kdy se změnila hra“. Tyto společnosti nabízí stovky příležitostí denně, zaplatíte poplatek, sestavíte tým a můžete vyhrát. Soutěžit můžete v americkém fotbale, hokeji, baseballu, basketbalu, prostě ve všem, co vás zrovna napadne. Společnosti jako FanDuel nebo DraftKings lákají hráče na někdy i milionové výhry. V tu chvíli se jedná o gamblerství a vy se stáváte závislými gamblery. Psychologové tvrdí, že pan Adams není sám, podobných případu je nespočet.

„Hrál jsem, hrál jsem hodně a také jsem hodně prohrával. Snažil jsem se přestat, zkoušel jsem se zabavit jinak, vyhledával jsem bary, muziku, alkohol, ale nic mě nenaplňovalo,“ uvedl Josh Adams, který v denních Fantasy soutěžích prohrál více než 20 tisíc dolarů. Během toho se pan Adams bavil i sportovním sázením. Zde prohrál další desítky tisíc dolarů. V tuto dobu vážně uvažoval o sebevraždě.

Podobných případů je více. Velkým problémem je, že k podobným Fantasy hrám se dostávají velmi mladí lidé, často i děti, které si se svými tatínky sestavují Fantasy týmy. Je tedy pravděpodobné, že se u nich v budoucnu objeví sklon k podobným typům zábavy. „Studenti přijdou v pondělí ráno do školy a nemluví o ničem jiném, všude slyším jenom slovo Fantasy ve spojení se sportem,“ tvrdí nejmenovaná učitelka z New Jersey.

Lidé často doplatí na svou lásku ke sportu. Věnují se určitému sportu, chodí na zápasy svého oblíbeného týmu, sledují statistiky, analyzují a myslí si, že tomu rozumí. Poté se z toho snaží něco vytěžit, párkrát to vyjde, většinou však ne, zkouší to dál a najednou se stávají závislými, stávají se gamblery.

Kde hledat pomoc?

Otázkou zůstává, zda se z takového problému dá vůbec dostat. Odpověď zní: Ano, dá. Josh Adams je jasným příkladem. Některá casina mají nařízeno zveřejňovat na svých webových stránkách odkaz na tísňovou linku, kde vám mohou se závislostí pomoci nebo vás odkážou na někoho jiného, kdo vám s tímto problémem pomůže. Jenže společnosti poskytující Fantasy soutěže nic takového nařízené nemají, tak proč by se snažily odlákat hráče, proč by si nechávaly utíkat zisk…

Přišla ovšem výzva z vyšších vrstev, server DraftKings proto na své webové stránky umístil slogan, jenž upozorňuje, že hraní Fantasy soutěží by mohlo být „podnětem stresu“. Nikde se ovšem neobjevují slova jako hazard, gamblerství nebo závislost.

Po určité době dojdete do stádia, kdy nemáte peníze a získat se je snažíte různými způsoby. Pan Adams uvedl, že opakovaně žádal rodiče o půjčku. Například jim řekl, že potřebuje finance na novou střechu. „Ani nevím, kolik střech můj dům má,“ povzdechl si.

Největším problémem je, že lidé závislí na Fantasy soutěžích nebo kurzovém sázení naivně věří, že se všechno otočí a že začnou vyhrávat.

„Denní Fantasy soutěže - to je ve své podstatě skvěle vymyšlený marketingový tah. Máte denně několik nových vítězů,“ uvedl Daniel Trolaro – muž, jenž pracuje s patologickými hráči. „Závislý jedinec tedy doufá, že dřív nebo později bude on tím, kdo zvítězí.“

Lidé mohou přestat hrát Fantasy hry, poté jim však přijde email podobný tomuto: „Vyzvedněte si svou výhru, na které nemůžete prodělat! Zahrajte si denní Fantasy soutěž bez vstupního poplatku (Free Entry) a zapojíme vás do soutěže o dnešní hlavní výhru 100 tisíc dolarů!“ Závislý člověk to zkusí, poté však znovu spadne do stejného problému, bude pokračovat.

Josh Adams o sobě však může prohlásit, že je zdravý, že se vyléčil ze závislosti na Fantasy hrách. Vyhledal totiž včas pomoc a měl vůli přestat. Není to tak dávno, co si nechal na předloktí vytetovat čárový kód s datem 13.5.2014. Je to vzpomínka, vzpomínka na jeho poslední sázku, odpudivá vzpomínka na to, co mu málem zničilo život.

„Velice přesně si vzpomínám, co to bylo za sázku. Byl to tenis, mám dojem, že tehdy hrál Andy Murray. Tenisu moc nerozumím, ale sázel jsem i na japonskou ligu basketbalu. Ten čárový kód je připomínka toho, o kolik peněz jsem přišel. Vždy si uvědomím, že to nechci znovu zažít,“ řekl pan Adams.

Součástí jeho odvykací léčby bylo 25 dní ve specializovaném centru, poté se Josh Adams připojil ke skupině lidí, která si říká „Gamblers Anonymous“. Tito lidé se snaží pomoci ostatním patologickým hráčům, lidem závislým na automatech, hazardu nebo například sportovnímu sázení či Fantasy soutěžích. To je také důvod, proč Josh Adams svůj příběh vypráví.

„V Gamblers Anonymous mluvíme o vězení, šílenosti a smrti,“ uvedl. „Všechno to spolu úzce souvisí. Myslím, že jsem nebyl daleko ani od jednoho.“

Na začátku léčby Josh Adams přestal úplně sledovat sport, ale dlouho mu to nevydrželo. Z lásky ke sportu se vyléčit jednoduše nedá. Často vidí reklamy na Fantasy soutěže, ale dokáže je ignorovat, vždy se podívá na předloktí, na čárový kód, který v sobě uchovává všechny strasti, které zažil.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter