Hrdý Senátor Chlapík: Ottawa? Nic lepšího mě nemohlo potkat!

Šilhal po prvním kole draftu, nakonec se Filip Chlapík dočkal až v tom druhém, konkrétně ze 48. pozice. Šikovného útočníka, jenž se rozvíjel ve Slavii, Liberci, či Spartě, získala Ottawa a loňský vicemistr světa do 18 let netají spokojenost. "Je to pro mě výborné, jsem nadšený. Věřím, že bych mohl dostat šanci," povídá sympatický mladík, který trpělivě kráčí za svým snem. První kontakt s organizací už udělal, Chlapík se před několika dny zapojil do letního kempu nováčků.

Začátek prázdnin byl pro osmnáctiletého pražského rodáka hodně sladký. Nejprve přišel draft, který si v hledišti užil s agentem Robertem Spálenkou i s tatínkem. "První kolo probíhalo v pátek, seděl jsem tam a říkal si, že bych mohl přijít na řadu. Byl jsem docela nervózní. Nakonec to nedopadlo, druhý den jsem ale už dlouho nečekal. Uspěl jsem v polovině druhého kola. S tátou jsme z toho byli malinko smutní, ale když to vezmu s odstupem, nemohlo mě potkat nic lepšího," popisuje.

Chlapík zamířil do klubu, kde válí třeba Milan Michálek. Senators sbírají síly na atak elitních pozic, budují perspektivní mužstvo. "Ottawa, to je pro mě obrovské štěstí. Kdybych si mohl vybrat, chtěl bych k Senators. Protože nemají moc dobrých mladých hráčů, i když nováčky hodně hrají." Evropským skautem organizace je bývalý obránce Václav Burda. "Mluvili jsme spolu ještě před draftem, asi dva dny, než jsem odletěl na Floridu. Bavili jsme se asi hodinu a půl. Po draftu jsme si pak jen podali ruce. Řekl mi, že to tedy vyšlo," dodává.

Karlsson je výborný kluk, znamená pro mě ohromnou motivaci

Útočník, jehož zdobí úžasné vedení kotouče, stabilita na bruslích a další přednosti, záhy zamířil do sídla organizace. "Měl jsem štěstí, že kemp nováčků Senators navazoval na draft. Hned druhý den jsem letěl do Ottawy. Paní recepční z naší agentury mi tam z Prahy poslala výstroj, já měl s sebou jen brusle. Bohužel, věci mi dorazily asi o tři dny později, takže jsem na začátku kempu trénoval v nové výstroji. Nebylo to nic moc, trošku nezvyk," připomíná.

Tahle nepříjemnost ho však nemohla přibrzdit. "Kemp jsme měli sedm dní, celkem to bylo náročné. Vedle tréninku proběhly mítinky o výživě, byl tam jeden kluk, jehož trápí zdravotní potíže s pokožkou. Měl motivační přednášku ve smyslu, že si jde za svým snem. K tomu různé další schůzky. Myslím, že to bylo hodně poučné. Také jsme absolvovali Spartan Race, což je překážkový závod," vypočítává.

První kontakt s klubem dostal Filipa do euforie. "Je to úžasné! Jak jsem viděl svůj dres na místě v kabině, bylo to něco nádherného," hlásí. Získal i jiné zážitky, třeba se mu povedlo krátce pohovořit s hvězdou Ottawy. "Během nováčkovského kempu byl v hale Erik Karlsson. Já přijel o den dřív a potkal ho v kabině. Je to výborný kluk, pro mě znamená ohromnou motivaci, protože bych si s ním chtěl jednou zahrát v týmu. Musím makat, ať se mi to splní," připomíná.

Brácha kdysi býval lepší, teď mi to přeje. Jsem na něj pyšný?

Aby byl patřičně připraven, patrně ještě bude pilovat dovednosti v týmu Charlottetown Islanders z quebecké ligy, kde Chlapík strávil už uplynulou sezonu. Byla v jeho podání vynikající: český krajánek sehrál i s play off 73 zápasů a nasbíral 84 bodů! "V juniorce se chci co nejvíc zlepšovat. Myslím, že bychom měli být dobrý tým. Za rok bych se rád přiblížil NHL, mým přáním je vybojovat smlouvu a porvat se o šanci," vzkazuje.

Za Atlantikem už není žádným zelenáčem, rok v zámořské QMJHL mu prý hodně pomohl. "Kdybych to mohl udělat znovu, určitě bych neváhal. A tvrdil bych to samé i v případě, že by mi sezona nevyšla. Naučil jsem se anglicky, umím se o sebe postarat. Dřív jsem byl takový, že když bylo něco potřeba, hned jsem volal mámě. Zkrátka takový mamánek. V Kanadě si řeším věci sám. Pokud tam na vás přijde slabší chvíle, nikdo vám nepomůže. Člověk se z toho musí vyhrabat bez přispění někoho jiného."

O průnik na dostřel NHL před časem toužil i Filipův starší bratr Adam. Někdejší talent mládežnických týmů Slavie či reprezentačních výběrů se nyní pere o Tipsport extraligu v Litvínově. "Když jsem začínal, byl brácha lepší než já. Jak se to pak jakoby začalo obracet, bylo vidět, že ho to trošku štve. Ale Adam mi to přeje. Chce, aby mi to vyšlo, když jemu se to úplně nepovedlo. Za tohle jsem na něj pyšný. Když jsem třeba unavený a nechce se mi moc trénovat, brácha mi začne nadávat a žene mě do práce," zmiňuje Filip. Se starším sourozencem by si jednou moc rád společně zahrál. "Kdyby se to povedlo, máma by určitě brečela. Už jsme spolu nastupovali v juniorce. Hledali jsme se, věděli o sobě. Věřím, že by mezi námi souhra fungovala. Třeba to někdy vyjde," uzavírá.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter