Jon Cooper o svých svěřencích: jsou to v srdcích ještě děti a jsou zdrcené

Bylo to neskutečně vyrovnané finále. Prvních pět duelů skončilo shodně rozdílem jediné branky. Žádný z týmů se nedokázal dostat do více než jednobrankového vedení, tedy alespoň do posledního zápasu letošní sezóny. V šestém duelu letošního finále Stanley Cupu měla Tampa napravit svou střeleckou impotenci, místo toho se však svěřenci trenéra Jona Coopera poprvé ve finále nezmohli ani na branku a svou finálovou pouť tak ukončili smutnými pohledy na slavící Chicago. Tampu v těchto dnech doprovází frustrace a zklamání, my vám přinášíme ty nejzajímavější postřehy z šatny Blesků.

Byla to těžká porážka ke zkousnutí, vůbec nejtěžší v celé sezóně. Lightning nad Chicagem v sérii vedli 2:1 na zápasy, od té doby ale tři utkání po sobě prohráli a sen o zisku Stanley Cupu se jim tak minimálně o další rok prodloužil.

Stříbrný podstavec tak pamatuje návštěvu Tampy stále pouze z roku 2004. Nebudeme se zde zabývat, jaké faktory rozhodly sérii a co vedlo k vítězství Chicaga již potřetí za posledních šest let. V tomto článku se podíváme na finále z jiného, mladého pohledu Tampy. Soupiska Lightning byla o poznání mladší než ta chicagská a drtivá většina hráčů zažila letos svůj první opravdový hon za pohárem.

Hráči jako Killorn, Palát, Johnson nebo Kučerov patřili mezi základní pilíře svého týmu, už v tak mladém věku. S nástrahami play-off se všichni mladíci popasovali s grácií, každopádně až po skončení finále Stanley Cupu je čeká dost možná ten nejtěžší úkol – vyrovnat se s hořkou porážkou.

Ostatně, nynější pocity hráčů Tampy v jedné větě skvěle vyjádřil jejich hlavní lodivod Jon Cooper. „Jsou to v srdcích ještě děti a jsou zdrcené.“ Velká tíha zodpovědnosti ležela především na kapitánovi týmu – Stevenu Stamkosovi. Respektovaný Kanaďan dělal na ledě co mohl, dohrával osobní souboje, vytvářel šance pro své spoluhráče a někdy na ledě doslova létal. Od pátého zápasu konferenčního finále s Rangers se však střelecky zasekl.

„Samozřejmě cítím, že jsem nebyl schopný týmu střelecky pomoct. Opravdu nevím, co vše se mohlo stát, kdybych vstřelil ve finále pár branek, takže je těžké teď myslet jakkoliv pozitivně. Slova ani nedokážou popsat to, jak těžké je se dostat do této fáze sezóny. Potřebujete skvělý tým, musíte zabrat v pravý čas, potřebujete štěstí, potřebujete skvělého brankáře, potřebujete branky v rozhodujících momentech,“ vylíčil Stamkos rozhodující aspekty, které určují konečného vítěze Stanley Cupu.

Velký smutek kapitána Lightning byl oprávněný. V posledním utkání na ledě Chicaga šel týmu příkladem, věděl, že zlepšení celého týmu musí začít u něho. Skvělým pohybem se dostal do několika šancí, trefil však hned dvě tyčky. „Cítil jsem se špatně i za něj,“ přiznal po zápase Cooper.

„Musíte mít pro něj pochopení. Vím, že si velkou míru zodpovědnosti za nedostatečný počet vstřelených branek vezme na svá ramena. Udělal pro nás neskutečnou práci. Nikomu se nepodařilo skórovat, nebyl to pouze Stammer.“

Napříč velkým zklamáním se ale už teď zámořím rozléhají slova útěchy. „Tenhle tým může o Stanley Cup zabojovat hned příští rok,“ hlásí například z prestižního hokejového portálu The Hockey News. Experti rozhodně nelžou. Vždyť Lightning jsou prakticky už nyní připraveni nastoupit to příštího ročníku. S výjimkou Brendena Morrowa či Andreje Šustra (hovoříme o hráčích ze základní sestavy) má GM Steve Yzerman pod smlouvou kompletní tým.

Přestože pod platovým stropem již nemá k dispozici příliš mnoho místa, nemá jediný důvod do sestavy větším způsobem zasahovat. Otázky trejdů a podpisů smluv však ale nechme na léto. Nyní hráče čeká zasloužená dovolená, a i když bude pro hokejisty z Tampy možná poměrně hořká, zcela určitě mají Bolts dostatečnou kvalitu, aby svůj „neúspěch“ v příštích ročnících NHL napravili. Kalich hořkosti tak třeba v brzké době vymění za šampaňské ze Stanleyova poháru, nechme se překvapit.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter