Když Smith ležel v bráně, Langhamer sahal po výstroji. Na NHL ale čeká dál

Mohl se zařadit mezi české brankáře, kteří zasáhli do utkání NHL. Marek Langhamer byl v minulé sezoně několikrát velmi blízko. U Kojotů z Arizony dělal náhradníka, jistil jedničku Smitha. A číhal na příležitost. Leč nakonec marně. "Abych řekl pravdu, byl jsem trošku zklamaný. Samozřejmě bych moc rád šel chytat. Ale možná to tak mělo být. Uvidíme. Aspoň budu připravenější příští rok a snad se to povede," konstatuje jednadvacetiletý rodák z Moravské Třebové.

Uplynulý ročník každopádně znamenal další posun, účastník MS dvacetiletých 2014 se ocitl na dostřel elitní soutěže. Přitom vstup do soutěže měl smolný. "Zlomil jsem si prst na pravé ruce a musel se pak do toho znovu dostávat. Poslali mě dolů, když jsem se rozchytal, následoval posun zase nahoru. Start byl náročný na psychiku, v AHL jsme neměli nejlepší tým a tím pádem bylo těžké urvat výhru. Ale pár vítězných zápasů se mi podařilo, navíc jsem se pak dostal i do prvního týmu Arizony," hodnotí.

Konkurence v AHL: ze začátku byly problémy, pak jsme si to vyříkali

V brankovišti Coyotes velel Mike Smith. Jenže zkušený mistr světa z loňské Prahy se zranil, příležitost dostali další. Nejprve Švéd Anders Lindbäck, poté Louis Domingue, krátce i německý nováček Niklas Treutle. Jen bývalý brankář Pardubic nikoli. "Asi devětkrát jsem seděl pří zápase NHL na střídačce. Byl jsem nachystaný, kdyby vypadl gólman, který chytal. Zranění samozřejmě nikomu nepřeju, jakmile se pak vrátil Mike Smith, jenž předtím dlouho marodil s nohou, už to bylo těžší."

Ovšem kýžená premiéra přijít klidně mohla. Zatímco například Roman Will naskočil do NHL záhy po příchodu z farmy do prvního týmu Colorada, Langhamer stejné štěstí neměl. "Ale jednou to bylo velmi blízko. Když v Nashvillu ležel Smith v bráně, a vypadlo to na zranění, už jsem sahal po výstroji. Chyběl fakt kousek. Nevyšlo to, nejde však o žádnou tragédii. Každý gólman vám řekne, že by byl nejraději, kdyby nastoupil do zápasu klasicky od začátku," připomíná.

Ani na farmě nedostal Langhamer jistotu brankáře číslo jedna, AHL klade rovněž vysoké nároky a týmy spoléhají na vyrovnanou dvojici. Český vyslanec trávil ročník převážně s Němcem Treutlem a přiznává, že ze začátku měla spolupráce daleko k ideálu. "Bylo to s ním trošku horší. Ze začátku jsme nebyli kamarádi, přetrvávaly určité problémy. Ale pak jsme si to oba vyříkali a už jsme spolupracovali, jak bylo potřeba. Protože kdyby měl farmu táhnout jen jeden gólman, to by prostě nešlo. Postupem času se všechno vyřešilo, byli jsme v pohodě. Po sezoně jsme spolu dokonce letěli zpátky do Evropy."

Češi v Arizoně? Hodně mi pomohli, užíval jsem si to

Pokud se ohlédne proti času, a hodnotí celou sezonu, nachází spíš pozitivní dojmy. "Myslím, že to mohlo vyjít lépe. Ale také nemuselo," usměje se. "Chytal jsem osm zápasů v ECHL, pak na první farmě." Zmíněná nižší zámořská liga je poněkud specifická. "V East Coast jde na gólmana hodně střel, ovšem hráči nejsou zase tak šikovní jako v AHL nebo v NHL. Nemají hlavu vymyslet finální nahrávku, což je pro brankáře trošku jednodušší," upozorní. Když se pak Langhamer vydrápal do prvního týmu Kojotů, užíval si nejen svět velkého hokeje, ale také pobyt v jedné kabině s krajany.

Za Arizonu loni nastupovali Martin Hanzal, Zbyněk Michálek, posléze i Jiří Sekáč. "Užíval jsem si to. Uzavřel jsem čtvrtý rok v zámoří a až během poslední sezony jsem byl v týmu s nějakými Čechy. A ještě v NHL, v Phoenixu. Kluci mi hodně pomohli, obzvlášť Jirka Sekáč. Je skoro stejně starý jako já, při cestách na zápasy jsme bydleli na pokoji. Chodili jsme na večeři a trávili spolu hodně času." Na podzim už bude Marek bez kumpána, Sekáč se totiž vydal za angažmá do Kazaně. "Původně mi říkal, že do Ruska jít nechce. Ale nakonec se rozhodl jinak, snad to pro něj bude dobrý krok. Když se mu to v Kazani povede, pořád se může do NHL vrátit. Než aby se v zámoří trápil... Těžko říci, každopádně Jirkovi moc držím palce," vzkazuje.

Smith je zkoordinovaný. Ví, kde má otevřené úhly. Něco jsem odkoukal

Sám se soustředí na další etapu kariéry. Netuší, koho bude mít v Arizoně za konkurenty. "Loni jsme tam byli Smith a já, měl někdo přijít, nakonec klub podepsal další dva gólmany a sešli jsme se tam čtyři. Teď je to otevřené. Mám ještě smlouvu, u ostatních nevím, jak se situace vyvine." Jeho cíl je jasný: "Přání mám v podstatě stejné jako třeba loni, ale s tím rozdílem, abych se natrvalo prosadil do prvního týmu a mohl v soutěži chytat. Ono je možná lehčí se tam dostat než se v týmu udržet." Týmovou jedničkou zůstane nejspíš Smith. "Je výbornej. Využívá svoji výšku, hraje to fakt hluboko, což já zase nemůžu - musím být víc agresivnější," uznává Langhamer. "Ale něco jsem od něj určitě odkoukal. Mike je skvěle zkoordinovaný, ví, kde má otevřené úhly. Když se vrátil po zranění, chytal fakt skvěle. Byl jsem rád, že s ním mohu působit ve dvojici."

Marek už naplno pracuje, aby byl počátkem září v optimální pohodě. "Moje léto bude trošku jiné. Začal jsem spolupracovat s Andrle sport, už tím jsou tréninky odlišné. Plus jsem zařadil mentální přípravu, jde to ruku v ruce. Doufám, že tam bude nějaký posun." Většinu času stráví doma, i když teď vyrazí nejprve do Calgary, pak na letní kemp do Phoenixu. "Cestování je dost, ale to mi nevadí. Zase se uvidím s klukama z týmu, nebude to ve stylu, že skončí sezona a já se tam ukážu zase v září." Už teď se nemůže dočkat, až zahájí další sezona. "Jo, těším se. Moc. Letní příprava není taková zábava, ale je to potřeba. Docela jsem zvědav na mentální tréninky, moc zkušeností s tím nemám. Letos je to poprvé, co jsem se pro něco takového rozhodl. Budeme rozebírat nejrůznější situace - v čem jsem dobrý, kde si naopak myslím, že ztrácím. Všechno nějak potřebuju srovnat. Věřím, že mi to pomůže," uzavírá.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter