Když týmy potřebují náhradníka. Příběh Erica Semborskiho a dalších

Občas stačí být jen na správném místě a mít trochu štěstí. Brankář Eric Semborski toho byl na začátku prosince ideálním příkladem, když jej na den jako svou dvojku podepsalo Chicago Blackhawks. Podobných příběhů se však v NHL odehrálo daleko více.

Semborski se díky štěstí, a zranění jedničky Chicaga Coreyho Crawforda, přidal do zvláštního klubu mužů, kterým se říká EBUG. Tato zkratka se odvozuje z anglického emergency goalie backup, což bychom volně mohli přeložit jako nouzový náhradní brankář.

Třiadvacetiletý Semborski se už spíše než zápasům věnuje trénování. Přesto neodolal nabídce a alespoň na jeden den se stal členem úspěšné organizace. Do výstroje se 3. prosince na ledě Philadelphie navlékl půl hodiny před utkáním. Číslo dostal po Coreym Crawfordovi, který musel rychle do nemocnice na operaci slepého střeva. Právě ta otevřela dveře do NHL Semborskimu.

„Zrovna jsem byl na ledě ve Voorhees (autem cca hodinu a čtvrt od haly Flyers – pozn. red.), když za mnou přišel někdo z organizace Philadelphie a začal se mě vyptávat na různé otázky,“ popisuje Semborski svůj nábor. Když na všechny odpověděl, dostalo se mu překvapivého sdělení. „Chicago potřebuje brankáře. Mazej domů, sbal si věci a oni se ozvou.“

A ozvali. Semborski proseděl celý duel na střídačce, kde kryl záda Scottu Darlingovi. Blackhawks utkání prohráli 1:3. Zatímco ostatní borci Chicaga jsou dobře placení, mladý brankář nedostal ani cent. Hawks jej ale ocenili jinak. Pozvali ho na domácí utkání proti Dallasu jako čestného hosta. „Chtěl bych Chicagu strašně moc poděkovat za to, že jsem mohl vzít svou manželku a vidět je při domácím zápase. Bylo to úžasné,“ nechal se slyšet Semborski.

Podobných případů však NHL už několik viděla.

Paul Deutsch, Minnesota Wild, 23. listopadu 2013

Do svých sedmatřiceti let ani jednou nestál v brance. Povolávacího rozkazu se dočkal v 51 letech, kdy narychlo nahradil Niklase Bäckströma, který musel do nemocnice za jeho manželkou, která byla na porodním sále.

Deutsch po zápase přiznal, že hokejovou soutěž v podstatě nehrál od konce sedmdesátých let. „Minneapolis Roosevelt Junior Varsity, 1978,“ přemítal před utkáním. „Poprvé jsem se do branky dostal ve třiceti sedmi letech. Víte jak? Dorazil jsem na stadion a když nebylo brankáře, tak se nehrál zápas. Takže jsem si vlezl do brány.“

První volbou Divočáků pochopitelně byla jednička farmy Matt Hackett. Minnesota jej sice povolala, ovšem vedení klubu si nebylo jisté, zda se Hackett z farmy v Houstonu stihne dopravit včas. Deutsch se ale znal s bývalým vynikajícím hráčem Mikem Ramseym, jenž byl tou dobou asistent trenéra v Minnesotě. Po vzájemné konverzaci po telefonu byl Deutsch na místě včas a absolvoval rozbruslení. Hackett dorazil těsně před úvodním vhazování a nakonec při zápase dělal dvojku.

Robb Tallas, Florida Panthers, 3. března 2013 a 2015

Tallas v NHL nebyl úplnou neznámou. V nejlepší soutěži světa odchytal 99 zápasů mezi roky 1995 až 2001. Stý zápas si téměř dvakrát připsal v dresu Floridy, která jej v roce 2009 angažovala z jiného důvodu. Tallas se stal trenérem brankářů.

Poprvé s ním denní kontrakt podepsali Panthers v březnu 2013. Při zranění jedničky Theodorea byl povolán z farmy v San Antoniu Jacob Markström. Švéd sice na Floridu přiletěl včas, jenže jeho výstroj se zasekla v půli cesty. Tallas byl přítomen na rozbruslení a dokonce na střídačce během první třetiny. Poté dorazila výstroj Markströma a Švéd jej nahradil na lavičce.

Přesně o dva roky později musel do branky znovu. Tehdy se stala velmi zvláštní situace. Jednička Roberto Luongo se totiž zranila a do branky šel náhradník Al Montoya. I ten se však zranil, takže Panthers byli v málovídané situaci. Útočník Derek MacKenzie se dokonce šel převléknout do brankářské výstroje. Od roku 1966 nešel chytat hráč z pole. Nakonec nemusel, Tallas rychle podepsal denní smlouvu a nakonec dělal jen dvojku.

Luongo totiž nebyl zcela fit, ovšem v kritické situaci se do branky vrátil a zápas dochytal. „Dělal jsem si srandu, že první brankář odešel, druhý odkulhal a třetího by odnesli,“ smál se po utkání Tallas.

Rob Laurie, Vancouver Canucks, 5. ledna 2014

Laurie v mládí chytal v poměrně dobrých soutěžích, nejčastěji ECHL. Jenže když viděl, že cesta do NHL se mu nejspíš neotevře, vykašlal se na hokej a dal se na dráhu inline hokeje. V sezoně 2012/13 jej Anaheim na jeden den využil jako náhradníka. Ve Vancouveru byl ale startu o něco blíž.

Kosatky měly tehdy trable. Při zranění Luonga byl jedničkou Eddie Läck, ovšem náhradního gólmana tým těžko mohl povolat. Potíž byla v tom, že gólman z farmy by musel přiletět až z New Yorku, kde sídlil rezervní tým Vancouveru.

S blížícím se koncem druhé třetiny došlo před brankou ke srážce Palmieriho (tehdy hráč Anaheimu) a Läcka. Švédský brankář byl nějakou dobu otřesen, takže záběry kamer okamžitě mířily na Laurieho. „Věděl jsem, že budu v tu chvíli v televizi, takže jsem se snažil být co nejvíce v klidu,“ vysvětloval tehdy.

Dwayne Roloson, Anaheim Ducks, 2. listopadu 2014

Frederik Andersen byl jako jednička Anaheimu mimo hru. Během rozcvičky se však zranila také dvojka John Gibson a jediným zdravým brankářem Ducks byl v tu chvíli Jason LaBarbera. Bývalý dlouholetý gólman NHL Dwayne Roloson, tehdy trenér brankářů Anaheimu, podepsal denní smlouvu s Anaheimem. Výstroj ale nakonec oprášit nemusel.

Arturs Irbe, Buffalo Sabres, 18. listopadu 2014

O dva týdny později se podobný příběh sehrál znovu v Kalifornii. Bývalý vynikající lotyšský brankář Arturs Irbe si ve 47 letech málem obnovil premiéru v NHL. Při zranění Michala Neuvirtha se do branky postavil Jhonas Enroth, a protože cestování z farmy by trvalo dlouho, na místo dvojky byl zapsán právě Irbe.

Čirou náhodou hráli Sabres své utkání na ledě San Jose Sharks. Týmu, ve kterém dříve Irbe chytal a v roce 1994 jej dokonce reprezentoval na Utkání hvězd. Do příběhu zde znovu vstupuje také Matt Hackett. Tentokráte brankář Buffala, který sice cestoval s týmem, ale ani on vinou zranění nemohl pomoci.

Nathan Schoenfeld, Arizona Coyotes, 15. února 2016

Při zranění Anderse Lindbäcka se do branky dostal Louis Domingue. Kdo ale bude dělat dvojku? Kustod Arizony Stan Wilson věděl o jediném jménu – zavolal tak svému zeťovi Nathanu Schoenfeldovi, který je synem Jima Schoenfelda. To je muž, který dělá asistenta generálního manažera New Yorku Rangers a dříve Arizonu trénoval.

Nathan se doma staral o téměř čerstvě narozená dvojčata. Bylo jim pět týdnů, když dostal zprávu, aby se dostavil na stadion. Jeho manželka skoro šílela. „Takže teď mě tady jako necháš s dvojčaty? Odpověděl jsem jí, že zavolám její matce, ať přijde na pomoc,“ vzpomíná Schoenfeld.

Po výhře 6:2 nad Montrealem mohl být ale spokojený. „Myslím, že letošní rok se vyvíjí docela slušně. Před pěti týdny manželka porodila dvojčata a po dnešku si můžu odškrtnout, že jsem byl dvojka v NHL,“ mínil po utkání.

Matt Hewitt, Vancouver Canucks, 18. října 2016

Příběh Erica Semborskiho dokonce není ani prvním v letošní sezoně. Hned zkraje ročníku se narychlo po náhradě musel ohlédnout Vancouver. Náhlé bolesti břicha znemožnili start Ryanu Millerovi a Jacobu Markströmovi tak kryl záda Matt Hewitt, student University of British Columbia.

Brett Leonhardt, Washington Capitals, 12. prosince 2008 a 29. listopadu 2013

Dvoumetrový obr dříve chytával v univerzitních soutěžích, než se připojil k organizaci Washingtonu. Jenže s Capitals podepsal smlouvu jako člen týmu, který spravoval webové stránky klubu. Nakonec ale v hlavním městě našel více využití. Několikrát se stalo, že se navlékl do výstroje na trénink, kdy jeden z brankářů chyběl.

Dvakrát se ale málem dostal do akce při samotném utkání NHL.

Při zranění Joseho Theodorea byl z farmy povolán tehdy mladý a nadějný brankář Semjon Varlamov. Hershey, což je rezervní celek Capitals, však hrál v Houstonu, takže vedení klubu nemohlo vědět, jestli se Rus dopraví na zápas v D.C. včas.

„Generální manažer George McPhee za mnou tehdy přišel do kanceláře, poklepal mi na rameno a jediné, co mi sdělil, bylo: Zařiď, abys měl v pět večer svou výstroj v kabině,“ vyprávěl o přestávce mezi třetinami v televizním rozhovoru Leonhardt. Nakonec seděl na střídačce jen prvních deset minut úvodního dějství, než na stadion přijel Varlamov.

V roce 2011 Leonhardt organizaci opustil, ovšem za rok se do ní vrátil, tentokráte v pozici video trenéra. O rok později se objevil znovu na střídačce. Při rozcvičce se totiž zranil Michal Neuvirth. Místo něj startoval Braden Holtby, ale už nebyl čas na povolání náhradního brankáře. Leonhardt tak podepsal druhý denní kontrakt s Capitals.

Jako náhradník tehdy strávil celý zápas, ovšem do toho ještě musel dělat svou práci, pro kterou jej Capitals přednostně najali. O přestávkách tak v brankářském dresu rozebíral u videa důležité pasáže hry.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter