Návrat krále vhazování se nekoná, Malhotra pravděpodobně ukončí kariéru

Pouhých devět zápasů chybí Manny Malhotrovi ke zdolání magického milníku 1000. utkání v NHL. Poté, co mu byla před pár dny ukončena zkušební smlouva v Lake Erie (AHL), je více než zřejmé, že ona hokejová K-2 zůstane v jeho podání nepokořena.

Sluší se připomenout, že pětatřicetiletý útočník podepsal v prosinci zkušební kontrakt (PTO) na 25 zápasů se záložním celkem Columbusu Blue Jackets. Kývnul tehdy na nabídku svého starého přítele Johna Davidsona, toho času prezidenta hokejových operací v Columbusu, s kterým se poznal v době společného působení v organizaci newyorských Rangers. Stalo se tak tomu v čase, kdy si již vážně pohrával s myšlenkou ukončení své kariéry.

Ostatně, hokejový důchod byl Malhotrovi predikován už záhy po loňské sezóně, kterou odehrál v dresu montrealských Habs převážně v roli jakéhosi mentora tamní ekipy mladých hráčů.

Jenže potomkovi paňdžábských Indů klokotá v žilách krev bojovníka. Přes léto na sobě tvrdě pracoval. Poptával se možnosti zkušené v nějakém týmu. Vytrval, i když se sezóna rozeběhla, soupisky jednotlivých mužstev se pomyslně uzavřely a on zůstal bez práce. Nadále polykal tréninkové dávky bruslení se svým osobním trenérem ve Vancouveru, kde se občas i nachomýtl k nějakému tomu střetnutí místního univerzitního týmu.

A pak, osm měsíců od posledního soutěžního zápasu si plácnul s Davidsonem. Vzepřel se osudu, jako již po několikáté.

16. března 2011 v duelu Vancouveru s Coloradem trefil Malhotru do levého oka tečovaný puk z hole obránce Avalanche Erica Johnsona. Tehdejší forvard Nucks posléze podstoupil několik operací. Podle prognóz mu reálně hrozil konec kariéry. Jenže rodák z ontarijské Mississaugy je vskutku srdcař. S celoobličejovým krytem a viditelně pošramoceným okem, na které prakticky dosud stoprocentně nevidí, se stačil ještě vrátit do finálové série, kam se Kosatky v ročníku 2011 prokousaly. Hned ve svém prvním finálovém duelu vyhrál 6 ze 7 buly…

Od výše uvedeného zranění však měla jeho kariéra sestupnou tendenci. Následující sezónu ještě odehrál takřka kompletní, jenže hned další rok, který byl navíc poznamenaný výlukou, v sestavě Vancouveru jen paběrkoval. Nastoupil k pouhým devíti utkáním.

Své devízy - obrannou činnost, bojovnost a úspěšnost na vhazováních, pak prokazoval v Carolině, kde působil v sezóně 2013-14 společně s dalším vyhasínajícím veteránem Radkem Dvořákem. Svojí hrou zde zaujal natolik, že si ještě vydobyl zmíněné angažmá v Montrealu.

„Věřím, že vše co se děje, se děje z nějakého důvodu. Jsem velmi šťastný za tuto příležitost,“ zářil Malhotra pro hokejový blog Puck Daddy, sotva uschnul inkoust na smlouvě s Lake Erie. Doufal v příležitost, v šanci zaokrouhlit neuzavřený účet v NHL, možnost ještě na pár zápasů okusit atmosféru nejlepší hokejové ligy světa.

Připomínal, jak těžké je momentálně se probojovat do NHL: „Pro starší hráče bez smlouvy jako já byl tento rok hodně náročný. Nějaká ta komunikace s pár týmy sice proběhla, ale nic hmatatelného. Pak se ozvalo i několik klubů z Evropy. Byly to zajímavé nabídky, ale cítil jsem, že moje srdce to chce zkusit ještě tady.“

Na rozdíl od útočníka Scotta Gomeze, který se po konci try-outu v mužstvu Hershey Bears (AHL) angažmá v NHL dočkal, když se ve středu upsal ottawským Senátorům, Malhotrovi se přesvědčit žádného generálního manažera v lize dosud nepodařilo.

Možná by situace byla jiná, kdyby v Columbusu bojovali o playoff a prakticky od začátku sezóny se nesoužili na chvostu tabulky. Za dané konstelace však tamní působení postrádalo smysl. V Malhotrově případě se tudíž potvrdilo ono přísloví "dvakrát do jedné řeky nevstoupíš". V týmu, kde hrál v letech 2005, až 2009 se zcela pochopitelně soustředí na mladé hráče a jeho hypotetické místo v sestavě je navíc obsazeno jiným psem obranářem - Gregory Campbellem. Vždyť s nepořízenou zde byl obdobně odejit i český zadák Jan Hejda a stejně tak nejspíše dopadne i současná štace jiného zkušeného obránce Steveho Emingera.

Nakolik byla přítomnost Malhotry ve farmářském celku Modrokabátníků prospěšná je otázkou. Ve 23 mačích vstřelil 4 branky (z toho hned 3 v oslabení), přidal k nim 2 gólové asistence a do tabulky pravdy si připsal minus 7. Před koncem roku si také odskočil do Evropy, kde v útoku s Danielem Paillem a Cory Emmertonem dopomohl kanadskému týmu k triumfu ve Spenglerově poháru.

Právě Starý kontinent se může stát jednou z eventualit, kam dále povedou kroky kanadského Inda, hráče, který zakusil angažmá v sedmi různých klubech NHL (kromě uvedených ještě v NY Rangers, Columbusu a Dallasu), harcovníka, který proslul svojí houževnatostí a výstavní úspěšností na vhazováních.

Třeba si však některý z funkcionářů před litými boji vyřazovací části NHL na "Manga" přeci jen vzpomene a ten tak dostane příležitost onu "ká dvojku" nakonec vystoupat. Stačí vzpomenout na jeho životní krédo: „Vše co se děje, se děje z nějakého důvodu.“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter