Ohlédnutí zpět: 10 nejhorších voleb v draftu NHL

Vybrat v Draftu toho správného hokejistu je mnohdy díky vyspělému skautingu poměrně snadné, jindy to je ovšem pořádný oříšek. V historii NHL se událo několik voleb, na které by tehdejší vedení klubů nejradši zapomnělo. Zde je soupis deseti největších omylů v historii Draftu NHL.

Alexandre Daigle – Ottawa Senators, 1993, 1. pozice

Byl označován za budoucí kanadskou superhvězdu, byl považován za hráče, jehož v budoucnu nemůže minout bohatá kariéra v NHL. Daigle v juniorských kategoriích vynikal díky skvělým bruslařským dovednostem a schopnosti herní tvořivosti. Bohužel, v NHL všechny tyto schopnosti, díky kterým byl přirovnáván k hráčům, jako jsou Pat LaFontaine, Joe Sakic, Rocket Richard nebo Steve Yzerman, ztratil.

Začátek jeho kariéry vypadal slibně, v nováčkovské sezóně odehrál v dresu Ottawy 84 zápasů, v nichž zaznamenal 51 bodů. Od té doby to s ním šlo od deseti k pěti. Po pár podprůměrných sezónách začal spíše pendlovat mezi NHL a AHL, ke konci kariéry působil ve Švýcarsku.

Během 616 zápasů v NHL nasbíral 327 bodů. To rozhodně není výkon hodný jedničky draftu. Navíc, když za sebou Daigle nechal například druhého draftovaného Chrise Prongera nebo čtvrtého Paula Karyiu.

Patrik Štefan – Atlanta Trashers, 1999, 1. pozice

Od Štefana se toho v roce 1999 očekávalo opravdu hodně. Vedení tehdy nového celku Atlanta Trashers si brousilo zuby na to, že do úvodní sezóny mezi elitou získají produktivního centra, jenž povede tým k úspěchu.

Byl to však jeden velký omyl. Patrik Štefan nikdy nepředvedl výkony, které by odpovídaly jeho postavení v draftu. V NHL odehrál rodák z Příbrami 455 zápasů, v nichž získal 188 bodů. Na první volbu v draftu skoro směšný výsledek.

Za sebou nechal například populární bratry Sediny, které získal z druhé a třetí pozice Vancouver. Pro porovnání, hvězdní hráči Henrik Zetterberg a Radim Vrbata byli draftováni v témže roce, oba ovšem až v sedmém kole. První jmenovaný na 210. pozici Detroitem, druhý pak o dvě pozice později Coloradem.

Pavel Brendl – New York Rangers, 1999, 4. pozice

Obecně řečeno, Sedinové byli v roce 1999 v draftu zamčeni dvěma českými propadáky. Ihned za Henrikem Sedinem byl týmem New York Rangers vybrán český útočník Pavel Brendl.

Je takřka k nepochopení, že hokejista, který v NHL odehrál pouhých 78 zápasů, byl draftován tak vysoko. Za Rangers Brendl nikdy ani nenastoupil, v NHL oblékl dresy Philadelphie, Caroliny a Phoenixu, nikde se nechytil a většinou pobýval na farmě.

Spíše než hokejistou byl Pavel Brendl cestovatelem, během své kariéry totiž prošel celkem dvanácti různými týmy z šesti různých lig (NHL, Česká extraliga, SHL, KHL, Liiga a NLA). Nikde ovšem nevydržel dlouho a odehrát celou sezónu byl často nadlidský úkol, a proto je jeho zřejmě největším úspěchem zlatá medaile z juniorského mistrovství světa v roce 2001.

Rick DiPietro – New York Islanders, 2000, 1. pozice

V roce 2000 byl draft NHL, řekněme, slušný. Rozhodně natolik, aby se v něm našlo několik kandidátů, kteří by mohli na pozici jedničky tehdy nahradit brankáře Ricka DiPietra, tedy gólmana, který byl místo na ledě většinou na lůžku a léčil se ze zranění.

To, že si ho vedení Isladners tehdy vybralo, nebyla zdaleka největší chyba, kterou mohlo ve spojení s tímto brankářem učinit. V roce 2006 totiž uzavřelo s DiPietrem patnáctiletý kontrakt v celkové hodnotě 67,5 milionů dolarů. Sečteno, podtrženo, DiPietro odehrál v NHL dohromady pouze 318 utkání, přesto si však dokázal vydělat něco málo přes 41 milionů dolarů.

Brian Lawton – Minnesota North Stars, 1983, 1. pozice

Špatná rozhodnutí se nedějí jen v moderní éře hokeje, ale děly si dříve a dít se nadále budou. V roce 1983 měla možnost první volby v draftu Minnesota North Stars. Vedení tohoto celku se rozhodlo draftovat Briana Lawtona, později se ukázalo, že to byl jeden velký přešlap.

Americký hokejista totiž nikdy nějak neexceloval, v NHL odehrál pouze 483 zápasů, během kterých získal 266 bodů. Tehdejší vedení si dnes může pouze trhat vlasy nad tím, koho si to tehdy vybralo. Vždyť v dresu Minnesoty mohl nastupovat například Steve Yzerman (Detroit – 4. pozice), Pat LaFontaine (NY Islanders – 3. pozice), Tom Barrasso (Buffalo – 5. pozice) nebo Cam Neely (Vancouver – 9. pozice).

Hugh Jessiman – New York Rangers, 2003, 12. pozice

Jaké to je draftovat v prvním kole hráče, který v NHL odehraje pouhé 2 zápasy s nulovým bodovým ziskem? To moc dobře vědí v New Yorku, Rangers si totiž v roce 2003 vybrali z dvanácté pozice Hugha Jassimana, který byl původně řazen mezi deset nejlepších hráčů v draftu.

Rozhodně však nemůžeme říci, že by se svými výkony dal přirovnávat například k Marc-Andre Fleurymu (Pittsburgh - 1. pozice), Ericu Staalovi (Carolina - 2. pozice), Ryanu Suterovi (Nashville - 7. pozice) nebo Dionu Phaneufovi (Calgary – 9. pozice).

Jak již bylo zmíněno, Jessiman nastoupil v NHL pouze do dvou utkání, většinu kariéry strávil v AHL a momentálně působí v EBEL, kde obléká dres týmu Vienna Capitals.

Scott Scissons - New York Islanders, 1990, 6. pozice

K dispozici tehdy byli ještě hráči, jako jsou Derian Hatcher, Keith Tkachuk, Martin Brodeur nebo Bryan Smolinski. Vedení týmu New York Islanders si ovšem vybralo z šesté pozice Scotta Scissonse. Špatná volba. Scissons během své kariéry nastoupil pouze do třech utkání v NHL a mezi dospělými působil od roku 1991 pouze do roku 1995, tehdy s hokejem aktivně skončil.

Alexandre Volčkov – Washington Capitals, 1996, 4. pozice

Volčkov předváděl v OHL vynikající výkony, i proto na něj vedení Washingtonu v roce 1996 ukázalo. Jenže rozhodnutí to bylo opět nesprávné. Moskevský rodák odehrál v NHL se vším všudy 3 bezbodové zápasy.

Vedení Washingtonu tak zbyly pouze oči pro pláč. Navíc, když k dispozici tehdy byli například Dainius Zubrus (Philadelphia – 15. pozice), Marco Sturm (San Jose – 21. pozice), Daniel Briere (Phoenix – 24. pozice) nebo Zdeno Chára (NY Islanders – 56. pozice).

Nikita Filatov – Columbus Blue Jackets, 2008, 6. pozice

Stamkose si v prvním kole vybrala Tampa, ani Drew Doughty nebo Alex Pietrangelo už nebyli k dispozici. Vedení Columbusu proto sáhlo po ruském křídelníkovi Nikitovi Filatovovi. Rána naslepo se ukázala být ránou špatnou.

Filatov v NHL odehrál pouze 53 utkání, v nichž získal 14 bodů, zbytek kariéry pak strávil v AHL nebo KHL. Mrzet to může opravdu hodně, k dispozici totiž byli Tyler Myers (Buffalo – 12. pozice), Zach Boychuk (Carolina – 14. pozice), Erik Karlsson (Ottawa – 15. pozice) nebo Jordan Eberle (Edmonton – 22. pozice).

Al Montoya – New York Rangers, 2004. 6. pozice

V roce 2004 byl nejvýše draftovaným brankářem Al Montoya, kterého si z šesté pozice vybralo vedení týmu New York Rangers. V dresu Jezdců však Montoya nikdy nenastoupil, více než v NHL působil v AHL a počítáme-li i letošní sezónu, kterou strávil na Floridě, v NHL rodák z Chicaga zasáhl do 111 zápasů.

Přitom brankářů bylo tehdy k dispozici dost, Edmonton draftoval ze 14. pozice Devana Dubnyka, Vancouver z 26. pozice Coryho Schneidera, do San Jose putoval z 94. pozice Thomas Greiss. Naprostou senzací byl Pekka Rinne, toho si vybral Nashville až jako 258., výše byl draftovaný i japonský brankář Yutaka Fukufuji (Los Angeles – 238. pozice).

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter