Perry a Getzlaf si na nic nehrají, zjistil Kaše. U Kačerů ho brzdil otřes mozku

Před rokem vyrazil zabojovat o průnik do NHL. Ondřej Kaše patří k žolíkům Anaheimu, zástupci Ducks získali nadaného Krušnohorce během draftu 2014, v uplynulé sezoně získával někdejší juniorský reprezentant ostruhy mezi mantinely farmářské AHL: "Se sezonou mohu být spokojený, i když jsem čtyři měsíce nemohl hrát. Měl jsem otřes mozku a dost dlouho trvalo, než jsem byl zase v pořádku," konstatuje v rozhovoru pro hokej.cz.

Zranění přišlo hned ve třetím zápase sezony, Ondřejovi se pak hokej na čas pořádně vzdálil. "Nahazoval jsem puk a otáčel se, že půjdu střídat. V tom jsem dostal od soupeře loktem do hlavy. Byl to faul, moc si z té akce nepamatuju. Lékaři pak potvrdili, že jsem prodělal otřes mozku," popisuje. Místo bitvy o uplatnění musel český nováček trpělivě čekat. "Nebylo to jednoduché. Bolela mě hlava a necítil se moc dobře. V klubu mě nepustili do zápasu dřív, než proběhla podrobná vyšetření. Ale já bych návrat stejně neuspěchal. Fakt to nebylo nic moc," vypráví.

Otřes mozku chce klid. Byl jsem sám v baráku a čekal

Kdyby se mu stal úraz doma, snášel by nečinnost snáz. "Když jste v Americe a sám, daleko od rodiny a kamarádů, čas vám neutíká. Samozřejmě jsem byl s našimi v kontaktu, stejně tak s bráchou a se spoustou známých. Měl jsem od nich podporu, což hodně pomáhalo. Všechno jsem se snažil brát pozitivně. Bylo mi jasné, že potřebuju klid. Zůstával jsem sám v baráku a čekal, až to půjde, abych zase mohl nastoupit."

Povedlo se, Ondřej je bojovník. Nakonec stihl v základní části 25 zápasů a 14 bodů za osm branek se šesti nahrávkami. "Myslím, že jsem mohl udělat ještě víc, ale ke konci mi už docházely síly. Chyběla kondička, přece jen jsem tou dlouhou pauzou dost ztratil." Se San Diegem si posléze zahrál play off. "Postoupili jsme do druhého kola, kde nás vyřadilo Ontario. Je jasné, že bychom rádi šli ještě dál, na druhou stranu ale ve městě sídlila farma Anaheimu prvním rokem, takže to vedení přijalo jako vcelku dobrý výsledek. Myslím, že to nebylo nejhorší," připomíná.

AHL je rychlá kvalitní soutěž. I celkem tvrdá, dost se to řeže

San Diego leží v Kalifornii, na západě Spojených států - kousek od hranic s Mexikem. "Je to nádherné město," hlásí spokojeně Kaše. Místní Gulls jsou farmou Anaheimu krátce, ale v hledišti byste to nepoznali. "Kvalitní tým tam sídlil už před lety, lidé hokej milují. Máme skvělé fanoušky, návštěvy byly asi druhé nebo třetí nejlepší v celé AHL," pochvaluje si.

Začátky byly pro Ondřeje náročnější, jelikož neuměl pořádně anglicky. "Skoro vůbec," opravuje. "Ale hodně mi pomohli kluci z týmu, hlavně tedy Stefan Noesen a Nicolas Kerdiles. Bydleli jsme spolu, když jsem něco potřeboval, všechno mi ukázali a vysvětlili. Na poslední dva měsíce k nám přišel slovenský obránce Martin Gernát, jehož vyměnili z Edmontonu. Měli jsme ještě jeden volný pokoj, takže šel bydlet k nám. Bylo to fajn. Pokecali jsme, my Češi a Slováci máme specifický humor."

Během první sezony angličtinu hodně zlepšil. "Rozumím i mluvím, je znát, když řeč slyšíte pořád kolem sebe." Po hokejové stránce se také potřeboval adaptovat, byť předtím absolvoval dva kempy Anaheimu. "Určitě dobrá zkušenost. Poznal jsem největší hvězdy týmu, jako jsou Corey Perry nebo Ryan Getzlaf. Na nic si nehrají, i když by mohli. K nám mladým se chovali hezky, jsou v pohodě," hlásí.

Když do zámoří vyrazil natrvalo, Kaše dobře věděl, že hokej na tamních kluzištích bude odlišný než doma. "AHL je rychlá a určitě kvalitní soutěž. I celkem tvrdá, řeže se to dost," zmiňuje. Podobný styl mu ale nikdy nevadil. "To je fakt. Otřes mozku jsem měl po situaci, která byla dost nešťastná: Trošku i smůla," vrací se k události, která ho stála víc než polovinu sezony.

Mami a tati, prosím tě? V Americe jsem dospěl a naučil se o sebe postarat

Její finiš ale proběhl ke spokojenosti týmu i Ondřeje. Otevřel si dvířka k prvnímu týmu a šanci v NHL? "To uvidíme. Musím pokračovat a makat dál, hodně důležitý bude kemp před sezonou," uvědomuje si. tento týden se vrátil ze Spojených států, kde absolvoval letní přípravu mladých hráčů Ducks. "S Nickem Ritchiem jsme tam byli v podstatě jediní dva z farmy, zapojili se většinou nováčci a kluci z juniorek."

Doma teď bude tvrdě pracovat na kondici, aby mohl odletět v maximální pohodě. "Trénuju víceméně stejně jako loni. Zase budu chodit s trenérem Péťou Švehlou, ještě uvidím, kam bych mohl na led - jestli v Chomutově nebo v Kadani," doplňuje. Letní kemp týmu NHL absolvoval také mladší bratr David, jehož loni draftovala Philadelphie. Bude Ondřeje následovat? "Uvidíme, zatím nevím. Brácha se brzy vrátí z Ameriky. Průběžně se o všem bavíme, v kontaktu jsme samozřejmě byli celou sezonu."

Sám loňské rozhodnutí považuje za správné. Určitě nelituje. "Odchod do zámoří mě hodně změnil. Po hokejové i životní stránce. Doma o mě bylo postaráno. Mami a tati, prosím tě? Znáte to - teplý oběd, teplá večeře, všechno nachystané. V San Diegu jsem byl sám a musel si všechno zařídit. Jsem za to rád. Osamostatnil jsem se a naučil starat sám o sebe. Dospěl jsem," povídá upřímně. Teď hodlá pokračovat v cestě za snem. "Rád bych do NHL, to je jasné. Uvidíme, kdy se naskytne možnost, každopádně musím hrát co nejlépe," uzavírá.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter