Petr Adler: NHL zuří nad děním v Ottawě. Zatím mlčky

Vedení NHL netančí radostí nad tím, co se děje v hlavním městě Kanady Ottawě, ale (zatím) veřejně nepadlo z 1185 Avenue of the Americas v New Yorku ani slovo. Za zavřenými dveřmi ale panuje dosti hlasité rozčilení.

Kdyby to byl kdokoliv jiný a kdekoliv jinde, pokrčili by vládci NHL rameny nad žalobou majitele Ottawa Senators Eugena Melnyka, v níž obvinil dnes už bývalého obchodního partnera Johna Ruddyho z nejrůznějších nekalostí. Takových žalob bylo, je a bude.

A aby to drželo opravdu pořádně, starosta Ottawy Jim Watson se vyjádřil, že je to stejně nehoráznost, aby profesionální hokejové mužstvo požadovalo, aby stavbu haly hradili daňoví poplatníci. Přece bude stát na území spravovaném podnikem federální vlády (tzv. Crown Corporation). Vedení mužstva opáčilo, že pan starosta si nevidí do huby.

Všude jinde by to byla bouře ve sklenici vody.

Jenže je to Eugene Melnyk. Muž, který proti sobě popudil značnou část obyvatel hlavního města země, která o sobě tvrdí, že bez ní by hokej nebyl hokejem. Můžeme se tomu tvrzení podivit, pro Kanaďany je ale údiv zvenčí pouze výrazem nedospělé neznalosti. Všichni přece víme, že Kanada je hokej, a hokej je Kanada.

Ale aby se hala kanadského mužstva v NHL proslavila tím, že se v ní musí zakrývat řady sedadel plachtami, aby nebylo vidět, že jsou prázdné, to přímo hraničí se skandálem. A aby majitel takového mužstva vyhrožoval místním obyvatelům, že buď budou chodit na zápasy jeho mužstva nebo zavře krám a přestěhuje ho jinam, to už je přímo skandál.

Kdyby Melnyk v rámci šetření nesnížil počet zaměstnanců svého oddělení průzkumu trhu (marketing) daleko pod nezbytný počet odborníků, věděl by, že Ottawa se složením obyvatel značně liší od ostatních kanadských měst, která mají mužstva NHL. Většinu zaměstnaných lidí totiž činí úředníci federální vlády. A převážná většina z nich do Ottawy přišla odněkud odjinud, a nemá v úmyslu zůstat tam až do důchodu. Služba na nějakém ministerstvu nebo úřadě v hlavním městě jim slouží co odrazový můstek k lepší (a výnosnější) budoucnosti.

Pro hokej z toho plyne jediné: příchodem do Ottawy nepřišli o vztah k mužstvu, které hraje tam, odkud přišli. Na domácí zápasy Senators tedy přijdou pouze tehdy, když hostují jejich původní miláčci.

Když jim ale majitel domácího mužstva začne spílat do lenochodů a vyhrožovat, že když nechodí pořád, on se na ně může také pěkně vykašlat, vykašlou se oni na něj. Klidně si doma sednou před televizi, a alespoň použijí reklamních přestávek k užitečnější činnosti (doběhnou si do ledničky pro pivo, odskočí si na záchod). A budou to mít lacinější než jezdit do Kanaty (z prostředka Ottawy zhruba 20 kilometrů, v kanadských poměrech za rohem).

Teorie spiknutí

Takže není divu, že Ottawou dnešních dnů táhnou dohady o tom, že NHL už má těch výtržností plné zuby a že chce nějakým způsobem Melnyka vystrnadit tak, aby nikdo nemohl najít její otisky prstů (říká se tomu možnost uvěřitelného popření, anglicky plausible deniability). Důvod, podle této fámy, je prostinký: ottawští nesnáší majitele a odmítají podporovat jeho podnik. Tomu se zdají nasvědčovat spousty obrovských reklamních nápisů, placených sdruženími místních občanů.

Podle zmíněné fámy jde o spiknutí, které donutí Melnyka prodat mužstvo pod cenou někomu, kdo město nepopuzuje svou pouhou přítomností. To je, mimochodem, děsný skok: není tomu tak dávno, kdy Melnyk vážně onemocněl a život mu mohla zachránit pouze transplantace jater. Ottawští se tehdy nabízeli velice hromadně. Dárce se nakonec našel. Melnyk žije. Ottawské štve, že místo věčné vděčnosti jim spílá a vyhrožuje. Berou to dost osobně, a nelze se jim divit.

Kdo si ovšem myslí, že komisař NHL Gary Bettman by někdy připustil, aby kterýkoliv majitel prodával pod cenou, nemůže se mýlit více. Právě jeho přičiněním stoupají ceny jednotlivých mužstev NHL rychleji než inflace. Tomu odpovídá i to, že Vegas Golden Knights zaplatili vstupné do ligy ve výši 500 miliónů dolarů, zatímco Seattle (zatím inkognito) bude platit, možná už od příštího týdne, o 150 miliónů dolarů víc.

Jakkoliv se věc vyvine, Bettman bude ten poslední, kdo by dovolil, aby se fáma o spiknutí stala skutečností.

Poslední spor, který přivedl Melnyka k žalobě na Ruddyho, spočívá v obavě, že pan stavitel ohrozí výhody LeBreton Flats, kde měli oba podnikatelé stavět jak nový stadión pro Senators, tak řadu obytných domů a hotel se zázemím. Jeho obava stojí a padá s jedním jediným rozborem. Ruddy chce stavět další obytné domy v oblasti přilehlé k LeBreton Flats, a tím by mohl konkurovat svému společnému projektu s Melnykem, tvrdí onen rozbor.

Rozbor tedy ve skutečnosti říká, že John Ruddy, takto celkem velice úspěšný podnikatel, který navíc ví své o pozemcích a realitách vůbec, je blbec, který bude konkurovat sám sobě.

Češky génius světového významu Jára Cimrman v pohádce Bystrý, Široký a Krátkozraký, která u dětí propadla, popsal psacími stroji Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka dva prince. Jeden, ten kladný, se jmenoval Jasoň. Jeho bráška, záporné jednovaječné dvojče, se jmenoval Drsoň.

V očích většiny ottawských obyvatel je Ruddy tím prvním bratrem, Melnyk tím druhým jmenovaným. Soudce, samozřejmě, nebude posuzovat spor podle měřítek Járy Cimrmana, ostatně, soudní přelíčení obvykle nebývají souboji v soutěži obliby. Bude posuzovat podle práva a zákonů. Lze očekávat, že položí tuto otázku: pardon, pane žalobce, chcete mi snad říci, že jste nepožádal o nezávislé posouzení celé věci ještě někoho jiného? Třeba nějakého ekonoma? Víte, že by to asi bylo lacinější než soudní výlohy?

Vrtošivý beran

Vedení NHL sice může být nespokojeno, že John Ruddy chce stavět ještě pár domů kousek od LeBreton Flats, ale nejvíc je rozčiluje ta řada modřín pod okem, kterou lize způsobuje jeden z jejích členů.

Úplně původní plán zněl, že se Senators přestěhují z předměstí v Kanatě do středu města někdy mezi lety 2020 a 2021. Znalci místních poměrů odhadují, že jestli půjde všechno tak, jsk by to mělo jít, dojde ke stěhování o tři, možná čtyři roky později. Federální úřad, kterému patří LeBreton Flats, tzv. National Capital Commission (NCC) se usnesl, že musí dostat konečné návrhy a výpočty nejpozději 22. ledna 2019. Původní termín zněl 1. listopadu 2018, pak 8. listopadu 2018, a NCC oznámil, že tím lednem jeho trpělivost vyprší.

Melnykova žaloba znamená, že NCC v ono úterý 22. ledna 2019 s pravděpodobností zhruba 99,999 procent nedostane nic.

To znamená, že vypíše novou soutěž. Pakliže si Melnyk do té doby najde nového partnera, může doufat, že NCC přijme do soutěže i jeho návrh. Také nemusí. Jsou tu některá další ale: co když, například, si nějaký možný partner, kterého osloví Melnyk, řekne o neprůstřelné záruky, že ho majitel Senators nebude vydírat? A ještě větší co když: může se stát, že soutěž vyhraje někdo jiný. Co potom? Takový nový a jiný vítěz nebude mít zapotřebí stavět novou halu pro Ottawa Senators. Melnyk totiž už před časem prohlásil, a na tom lpí dodnes, že jeho mužstvo musí hrát v hale, která patří jemu. Být nájemníkem? Nikdy! Tečka.

Ottawa Sentors této sezóny se snaží hrát moderní, technicky vyspělý a rychlý hokej. Začínají se prosazovat mladíci, od nichž mužstvo právem očekává nejen lepší postavení v tabulce, ale také příliv nových diváků.

Maji ale majitele, který kam šlápne, tam tráva neroste.

NHL je navenek zticha, ale uvnitř se dusí vzteky. A ottawští to řeší hnutím jménem #MelnykOut.

Pan starosta se rozčílil

Jim Watson řekl novinářům, že nedovede pochopit, jak může mužstvo NHL žádat, aby město uhradilo náklady na území, které spravuje úřad federální vlády.

Hlavní provozní ředitel Senators Nicolas Ruszkowski vzápětí označil páně starostovo vyjádření za neuspokojivé a nepřesné.

Ruszkowski řekl, že zástupci skupiny vedené pány Melnykem a Ruddym se na žádost radnice zúčastnili jednání, které bylo naprosto předběžné a zjišťovací. Nápady, které padaly během tohoto jednání byly tudíž zcela nezávazné, dodal zástupce Senators.

Pak řekl, že mezi mnoha nápady byla i otázka, zda by šlo nějak použít způsobu placení, který si vymysleli v Edmontonu.

Majitel Oilers Daryl Katz nějakým způsobem přesvědčil radnici, aby se zúčastnila stavby nové haly peněžním příspěvkem. Došlo k tomu navzdory nesouhlasu značného množství daňových poplatníků, a za zmínku stojí, že se náklady nejen obdivuhodně zvýšily, ale také, právě v důsledku těchto nákladů, dnes nemá radnice dost peněz na základní služby, včetně úklidu, údržby a oprav dopravních tepen a žil (i ostatních cév).

A právě v tomto okamžiku se papaláš Senators Ruszkowski uřekl. Pravil, že ottawská radnice používá dvojího metru. Když před pěti lety přivedl John Ruddy do Ottawy zpět mužstvo nejvyšší kanadské fotbalové soutěže CFL, bylo zapotřebí přebudovat území jménem Lansdowne Park. Součástí projektu bylo dobudování stadiónu jménem TD Place (to podle banky Toronto Dominion). Jak pak je možné, položil Ruszkowski otázku jen zdánlivě řečnickou, že starosta Watson, který byl starostou i tenkrát, podporoval myšlenku, že město má přispět částkou zhruba ve výši poloviny nákladů, tedy kolem 210 miliónů?

Nějakým nedopatřením se stalo, že Ruszkowski opominul podstatný rozdíl mezi oběma částkami (nová hala Senators má podle původního odhadu stát 450 miliónů, ale ještě nebyl položen základní kámen, a už se mluví o 600 miliónech). Nemluvě už ani o takové drobnosti, že peníze vložené do Lansdowne Park hradily inženýrské sítě na území, které patří městu, nikoliv federální vládě.

Nicméně, právě tahle otázka předvedla přesně, na čem stojí a s čím padá vztah Eugena Melnyka a Johna Ruddyho. A dokázala, že ti dva se patrně nikdy neskamarádí tak, aby spolu odjeli dobrovolně na dovolenou na liduprázdný ostrov.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter