Po Tichonovovi další ztráta! Poslední zápas prohrál Pat Quinn

Pondělí 24. listopadu se zapíše smutným písmem do kroniky výtečných hokejových trenérů. Jen několik hodin po smrti Viktora Tichonova přišla ze zámoří zpráva, že svůj poslední zápas prohrál Pat Quinn. Bývalý nesmlouvavý obránce a později jeden z nejlepších kanadských koučů podlehl vážné nemoci ve věku 71 let.

Quinn proslul jako mimořádný stratég, přísný trenér i coby lidský chlap, jenž ze sportovních starostí zase nedělá takovou vědu. V dobách aktivní kariéry býval podle svých slov pěkný prevít, později snad i proto dovedl občas pochopit nějaký ten úlet svěřenců. Nicméně vyžadoval disciplínu, měl přirozený respekt. Hokejem žil naplno, v tom byl na tom podobně jako zmíněný Tichonov.

Quinnova hokejová trasa však vedla jiným směrem. Válel v obraně, víc než body sbíral čárky za ostré střety, trestné minuty tím pádem nevyjímaje. Po vstupu do NHL (v sezoně 1968-69) bojoval za Toronto, nechvalně se proslavil třeba tím, že ostře sestřelil ikonu Bobbyho Orra. Quinn později působil ve Vancouveru, období 1972-77 strávil pro změnu v týmu Atlanta Flames, jenž byl předchůdcem dnešních Calgary Flames.

Hned po skončení kariéry přešel na trenérskou dráhu. V NHL coby hráč stihl přes 600 utkání, ze střídačky jich bylo víc než dvakrát tolik - přes 1400! Jako jeden ze čtyř laureátů Jack Adams Trophy pro nejlepšího trenéra roku v NHL dokázal cenu získat se dvěma různými týmy. Quinn sbíral úspěchy především v Torontu a Vancouveru, koučoval ale rovněž Philadelphii nebo Los Angeles. Na olympiádě 2002 v Salt Lake City dovedl javorové listy ke zlatým medailím, na což kolébka hokeje čekala 50 let!

Výčet jeho vavřínů je pestrý. V roce 2004 stál na střídačce kanadské reprezentace, která v semifinále Světového poháru vyřadila Českou republiku a posléze prestižní akci vyhrála. Čtyři roky poté dovedl pro změnu kanadskou osmnáctku k titulu mistrů světa, v roce 2009 v Ottawě slavil triumf na MS dvacítek - mimochodem posledním, který kanadští junioři získali.

S kanadským národním týmem se zúčastnil dalších turnajů - jako kouč nebo manažer. Když například na jaře 1998 dorazil do České republiky na přípravu před mistrovstvím světa ve Švýcarsku, z úst takřka nedal oblíbený doutník. "Je to moje libůstka, které jsem přišel na chuť po kariéře," říkal s úsměvem. Na první pohled působil jako dobrák, ale když ho popadl amok, dokázal prý v kabině před svěřenci velké věci.

Postupem času si vybudoval ohromný respekt, což dokresluje skutečnost, že byl poctěn být členem výběrové komise, jež se zabývá přípravou návrhů nových členů do Hockey Hall of Fame. "Jsme hluboce zarmouceni, že nás teď Pat opustil. Byl jednou z největších osobností, která z pozice hráče, trenéra a manažera zanechala v našem sportu obrovskou stopu," cituje stanice TSN prohlášení Jima Gregoryho, viceprezidenta nejuznávanější hokejové Síně slávy.

Po letech velkých vítězství se Pat Quinn vrátil ke kořenům. V Hamiltonu, kde se 29. ledna 1943 narodil, znovu bydlel od roku 2006. Místní po něm pojmenovali sportovní arénu. Quinn byl svého času šéfem juniorky Vancouver Giants, s nimiž v roce 2007 získal Memorial Cup, pracoval také pro Edmonton Oilers. Otec dvou dcer, jemuž dělala radost tři vnoučata, sledoval milovaný hokej do posledních životních chvil.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter