Proslulý pracant Talbot odchází do KHL. Finálové boje si ale ujít nenechal

Říkalo se o něm, že má zvláštní talent být rozdílovým hráčem ve velkých zápasech. Však jím taky po čas svého působení v NHL mnohdy byl. Nicméně životní kapitola Maxima Talbota v nejlepší hokejové lize světa dospěla ke svému konci. Další příběh má přízvisko KHL. Před pár dny totiž podepsal smlouvu s ruským Lokomotivem Jaroslavl.

Během letošního prvního finálového klání byla v ochozech Consol Energy Centra k vidění dojímavá scéna. Při první reklamní přestávce se na tamní multimediální kostce objevil záběr na Maxe Talbota sedícího v tmavém obleku mezi rozdivočelými příznivci Pens, kteří mu rázem ve stoje připravili nadšené ovace.

Nezapomněli. Aby také ano, když zde mimo jiné před sedmi lety v sedmé rozhodující finálové partii proti detroitským Red Wings vstřelil dva góly a prakticky tak rozhodnul o triumfu Pittsburghu ve Stanley Cupu. Nezanevřeli na něj navzdory faktu, že jen o dva roky později zamířil k odvěkým arcirivalům do Philadelphie, což se na druhém konci Pensylvánie setkalo pochopitelně se značnou nevolí.

„Má obrovské srdce,“ říkal o něm kdysi jeho někdejší spoluhráč Brooks Orpik, toho času zadák Washingtonu. „Jestli o někom platí, když se řekne, že pro vítězství udělá cokoliv, tak je to právě Max.“

Právě hra srdcem s buldočí bojovností byla dozajista hlavním hokejovým atributem dvaatřicetiletého rodáka z quebecké provinční oblasti. Rány dokázal rozdávat stejně jako je přijímat. Nevyhnul se jedinému střetu, vyžíval se v nepříjemných skrumážích, kde se to míhá rukavicemi i hokejkami v obličeji a jeho zarputilý tah na soupeřovu branku byl příkladný.

Po předešlé sezóně strávené v organizaci bostonských Medvědů však Talbot prakticky přišel o práci v NHL. Bylo to zřejmé, když si jej žádný z týmů nestáhnul z waiver listu, kam byl v průběhu ročníku opakovaně zapsán. Tušil, že šance podpisu smlouvy na letním trhu volných hráčů, kterým se měl stát, jsou minimální. Když přišla nabídka z Ruska, příliš dlouho neváhal.

Angažmá v Bostonu, kam Talbot při loňské přestupové uzávěrce přestoupil z Colorada, se jednoduše nevyvedlo. Významněji na sebe upozornil snad jen před Vánoci, kdy nevybíravě trefil útočníka Jiřího Tlustého do hlavy a vykoledoval si tím dvouzápasovou suspendaci a půlmilionový flastr. Jinak střídal pobyt na farmě v Providence s pozicí zdravého náhradníka. Do sestavy Bruins se vměstnal pouze v 38 případech (2+5), přičemž jeho ice-time se sotva přehoupnul přes 11 minut. Když se v závěru základní části bojovalo o playoff ani vizitka hráče pro důležité mače mu nebyla nic platná. Přednost dostávali jiní.

Přesto, stigma hráče, který pittsburským Tučňákům doslova vystřelil Stanley Cup, sympatickému útočníkovi zůstane už navěky. Pobyt za velkou louží ani neodvratný odchod do hokejového důchodu na tom nic nezmění.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter