RETRO: Stříbrná hokejka pro Roye, výsměch Brodeurovi a Luongo bez fanfár

Atmosféra tisícího mače Marca-Andrého Fleuryho byla podmanivá! Do arény přicházel po koberci z okvětních lístků, vítaly ho také květinové plakáty, na hlavu si nasadil famózní masku odkazující na Gillese Melocha. Chyběl jen happy end. Jak si vedli v jubilejním zápase jeho předchůdci mezi tisícovkaři, další kanadské legendy Patrick Roy, Martin Brodeur a Roberto Luongo? A jaké byly okolnosti? O tom pojednává dnešní RETRO. A vězte, že zvítězil jen ten, od kterého byste to čekali nejméně. A proti mančaftu, co mu v roce 2011 uštědřil tu nejbolavější porážku kariéry.

Závěrečná sezona v NHL, pověstná labutí píseň.

Stále neuvěřitelně nadupaný mančaft Avalanche, překonávání rekordů a milníků, ale také potíže s kyčlí.

Vítejte ve světě St. Patricka v roce 2003.

Vydával se do míst, kam žádný jiný gólman před ním. Nikdo před Royem neodchytal 980, 990, natož pak 1 000 mačů. Nikdo (ani zdaleka) neslavil 550 vítězství. Bylo mu přitom teprve sedmatřicet, Fleury je teď o dva roky starší.

Laviny čekal 20. ledna 2003 zápas s Dallasem. A dramatický duel s jedničkou Hvězd. Edem Belfourem? Ne, tou dobou už "Eagle" hnízdil jinde, v kleci ukazoval znamenité reflexy a bleskovou lapačku Marty Turco. Navíc se pyšnil skvostnou rozehrávkou.

Roy vyfasoval před úvodním buly stříbrnou hokejku, předával mu jí Rogatien Vachon, další brankářská ikona z provincie Québec. A pak začal vítěz tří Conn Smythe Trophy (jediný v historii NHL) kouzlit.

Působil neprůstřelně, jako bylo jeho dobrým zvykem, v ostře sledované partii zářil. Pak ovšem přišla školácká chyba střídačky - Avalanche hráli v šesti, dvojku do statistik schytal "oslavenec" s třiatřicítkou na zádech. Co ho muselo štvát víc, byla střela Jereho Lehtinena.

Byl na ní krátký, vyrovnáno 1:1. A pak už se skóre nepohnulo. Ani při prodloužení, které se tehdy hrálo pět na pět. 

Roy zapsal 29 zákroků, vytáhl se třeba při brejku Brendana Morrowa a pak slyšel od kouče Tonyho Granata: "Patty zase jednou ve velkém duelu exceloval."

Z formy byl při jubilejním startu naopak Brodeur. 3. října 2009 rovněž sedmatřicetiletý.

Borec, který kryl Royova záda v Naganu, třásl si s ním pravačkou po finále Stanley Cupu v roce 2001 a později lámal jeho rekordy v počty odehraných zápasů, minut i vyhraných utkání.

"Chytal tak bídně, že mu lidé po pár povedených zákrocích posměšně, ba až pohrdavě zatleskali," referoval o tom zámořský tisk. Brodeurovi vůbec tradiční bitva s rivaly z Philadelphie nevyšla, inkasoval pětkrát z 27 střel. 

Co hůř, nebyla to jen bolavá porážka od nemilovaných Letců (2:5), ale také zpackaný zahajovací domácí zápas sezony.

Přes 17 tisíc lidí přišlo do Prudential Center gratulovat (i trenérovi Jacquesi Lemairovi, který cílil na svou dvoustou výhru), nakonec měli hořko v ústech. Brodeura přechytal dnes již nebožtík Ray Emery.

Tisící zápas jako jediný dosud vyhrál ten, od kterého byste to nečekali. Sympaťák s italskými kořeny, co velkou část kariéry chytal za týmy, jimž se kupily ve statistikách spíš porážky než triumfy. Luongo, alias twitterový bavič Strombone.

Mimochodem, víte, že se v listopadu zastal Fleuryho, když mu NHL zcela nepochopitelně zakázala nasadit při rozbruslení masku coby poctu původním obyvatelům Severní Ameriky, včetně jeho rodinných příslušníků?

Střih do roku 2019.

Píše se pátý duben a Luongo, toho času ve službách floridských Panterů, odmítá předzápasový ceremoniál a veškeré pocty, které pro něj byly nachystány ku příležitosti odchytání duelu číslo 1 000. 

"Nepřipadalo mi to vhodné. Potřebovali jsme kvůli boji o play-off vyhrát. Nechtěl jsem nás rozptylovat," vysvětluje posléze. Oslavu významného jubilea odsouvá, na zápas s pořadovým numerem 1 002 zve na 30 rodinných příslušníků.

Chce se soustředit jen na hru, na nic jiného.

Stojí proti svému osudovému soupeři, bostonským Bruins. To od nich schytal tu nejpalčivější porážku, co hokejový svět nabízí. Prohru v sedmém finále Stanley Cupu.

A devětatřicetiletý veterán Medvědy poráží! Stejně jako v roce 1999 při svém debutu v NHL! Z 28 střel pouští jen dvě, v jedné z úspěšných akcí Bostonu má prsty i David Krejčí.

"To vítězství se nerodilo lehce. Byl jsem z nějakého důvodu dnes takový pomalejší, malátný. Ta výhra jde za kluky, podali jeden z nejlepších výkonů v sezoně. Byl to od nich ten nejlepší dárek." Později vyfasoval i speciální hokejku. Stříbrnou? Kdepak! Zlatou!

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter