Riskantní trejdy. Tři přešlapy, které své manažery oškubaly dohola

Pamatujete na legendární trejd Joea Thorntona do San Jose? Přestože za něj Bruins získali hned tři hráče; Marca Sturma, Waynea Primeaua a Brada Stuarta, výměnu prohráli na plné čáře. Z Thorntona se stal jeden z nejlepších hráčů NHL, v Sharks převzal kapitánské céčko a na kalifornském ledě válí dodnes. Od tohoto trejdu uběhla již přesně dekáda, americký server thescore.com se tak rozhodl (tak trochu i na počest onoho trejdu Thorntona), sestavit žebříček tří výměn, u kterých není absolutní pochyb o vítězné a poražené straně.

Měnit hráče není žádná sranda. Téměř vždy je k tomuto kroku dobrý důvod. Manažeři se tím snaží posílit či vhodně doplnit svůj tým před vyřazovací částí, nebo se naopak snaží svému mužstvu vštěpit nový impuls. Vycítit však toho správného hráče není vůbec snadné a pohled do osobních statistik hokejisty sám o sobě nestačí.

Hráč musí zapadat do koncepce týmu, musí si sednout se spoluhráči, jak v šatně, tak na ledě. Musí si sednout s trenérem a těchto MUSÍ by se dalo vyjmenovat přinejmenším ještě dalších deset. Když už si jakýkoliv manažer takového hráče vyhlídne, musí nabídnout druhé straně adekvátní náhradu. Často se však tímto způsobem zbaví hráče, o němž ani netušili, kam až sahají jeho kvality. O trejdu Thorntona jsme již psali, podívejme se ale na další tři výměny, nad kterými si manažeři NHL tenkrát mnuli ruce, nyní nad nimi však zůstává rozum stát.

Výměna Seguina do Dallasu

Je snad náhoda, že i v tomto případě měli v trejdu ruce zástupci Bostonu? Abychom organizaci Bruins nekřivdili, je třeba uznat, že za posledních 10 let Medvědi učinili hned několik výměn, za které si zaslouží respekt. I díky puntičkářské práci manažera Petera Chiarelliho se Bruins dostali v roce 2011 až na vrchol s názvem Stanley Cup. Tenhle krok si však GM Bruins za rámeček rozhodně nedá.

Medvědi několik let zpátky draftovali ze druhého místa Tylera Seguina, ve kterém dřímal obrovský talent. Bruins v něj však po čase tak nějak přestali věřit a rozhodli se pro trejd. Při nabízené protihodnotě v podobě Louiho Erikssona, Reillyho Smithe, Joea Morrowa a Matta Frasera viděli vítězství. Sami k Seguinovi ještě přihodili Riche Peverleyho a Ryana Buttona.

Kdo je vítězem dnes, je snad každému jasné. Tyler Seguin se stal v Dallasu takřka okamžitě hvězdou. Za vše hovoří čísla – 195 bodů ve 175 zápasech. Seguinovi je teprve 23 let a své nej má stále ještě před sebou, přitom již teď se opět hlásí o zisk trofeje Arta Rosse pro nejproduktivnějšího hráče ligy. Loui Eriksson měl být hlavním vyvažovacím faktorem celé výměny. Letos má na svém kontě 20 bodů z 22 zápasů, celkově se však v posledních dvou ročnících nedostal ani jednou přes metu 50 bodů. A to je rozhodně zklamání.

A co zbytek? Smith je nadějný útočník, byl však po dvou ročnících přesunut v rámci trejdu s Floridou za Jimmyho Hayese. Joe Morrow se v NHL nikdy pořádně neprosadil, když si ve 24 zápasech připsal pouze dva body a Matt Fraser bojuje už nějaký čas pouze na farmě. Kromě trápícího se Erikssona tak Bruins za Seguina nedostali prakticky nic a Chiarelli si dodnes trhá vlasy.

Protihodnota za Vaneka? Matt Moulson a dvě volby v draftu

Islanders se za poslední roky transformovali v mladý a velmi talentovaný celek. To vše pod taktovkou manažera Gartha Snowa, který poskládal tým dokupy. Skládanka ale jeden dílek ztratila. Třikrát třicetigólový Matt Moulson se údajně v organizaci Isles nehodlal dále zdržovat, Snow tak podnikl trejd, ve kterém obětoval kromě Moulsona ještě první a druhou volbu v draftu. To vše za Thomase Vaneka. Že to bylo za rakouského útočníka příliš? Dost možná ano, ale o tom se debatovat dnes nedá.

Vanek totiž odmítl prodloužil spolupráci s Ostrovany, Snow tak byl nucen provést další trejd. Útočník s citem na góly nakonec zakotvil v Montrealu, který Isles nabídl podmíněnou volbu ve druhém kole draftu společně s prospektem Sebastianem Collbergem. Jednadvacetiletý hráč možná jednou bude dobrým hokejistou, prozatím však zápasí na farmě a povolání do hlavního týmu se nedočkal. Respektovaný Moulson tak z New Yorku odešel, vlastně skoro zadarmo.

Přešlap Thrashers, kteří se zbavili Hossy s Dupuisem

Atlanta Thrashers sice v současné době v NHL nepůsobí, přesto patří do tohoto žebříčku právem. Pod její hlavičkou tehdy na ledě válčil slovenský kanonýr Marián Hossa. Před uzávěrkou přestupů v roce 2008 se však měl již brzy stát neomezeně volným hráčem a Thrashers neměli jinou možnost, než jej vytrejdovat. Jinak by odešel bez nulové protihodnoty.

Uskutečněný trejd měl však pro Atlantu, s trochou nadsázky, stejně nulovou hodnotu, jakou by mělo puštění Hossy bez omezení. Thrashers totiž získali Colbyho Armstronga, který se v organizaci pohyboval ještě další tři roky, pak ovšem v sezóně 2012/13 odešel z NHL. Erik Christensen naopak stihl odehrát za Thrashers pouze 57 utkání a nyní hraje ve Švédsku. Angelo Esposito byl svého času velký příslib, v NHL však doposud neodehrál jediný zápas. A poslední část protihodnoty za Hossu s Dupuisem? První volba v draftu. Ta padla na Daultana Leveilleho, který nakonec skončil ve Francii.

Za to Hossa se uchytil v Pittsburghu, kde v play-off posbíral 26 bodů za 20 zápasů. V současnosti působí v organizaci Chicaga a do starého železa stále ještě nepatří. Pascal Dupuis s Penguins splynul ještě daleko lépe, v organizaci Tučňáků působí již devátým rokem a jeho bodově vyrovnané ročníky zdobí 59 bodů posbíraných v sezóně 2011/12. Trejdový souboj Pittsburghu s Atlantou tak skončil nekompromisním fiaskem pro Thrashers. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter