Rozbor: Berglundův (ne)gól. Rozhodla o vítězi utkání chyba rozhodčího?

Některé situace, které musí hokejoví rozhodčí řešit, jsou přinejmenším nezáviděníhodné. Jednou z nich byla i rozhodující branka v utkání mezi Tampou a St.Louis, o kterou se postaral Patrik Berglund. Právě od jeho brusle se puk odrazil za brankovou čáru, podle rozhodčích bez jakéhokoli úmyslu sedmadvacetiletého útočníka. Pojďme si však celou situaci podrobněji rozebrat.

Odstavec 78.5 na straně 113 v pravidlech NHL pojímá o tom, v jakých případech nemůže být gól uznán. Pravidlo (ii) zní takto: „When the puck has been kicked using a distinct kicking motion.“ V překladu to znamená toto: „Gól nemůže být uznán v případě, že byl puk dopraven do branky v důsledku úmyslného kopnutí.“ 

Pro upřesnění. Za úmyslné kopnutí považujeme pohyb nohy, při němž je zjevné, že hráč se jeho pomocí snaží dopravit puk do brány. Provedl tedy Berglund takový pohyb? Začněme pěkně od kořene celé akce.

Nahozený kotouč se dostává na hůl brankáře Briana Elliota, jenž se jej snaží vyhodit z obranného pásma. Nicméně na modré čáře puk rukavicí zachytí obránce Tampy Matthew Carle, naneštěstí pro něj ale puk skončí pouze na hokejce Patrika Berglunda. Ten se s ním řítí v samostatném úniku na Bena Bishopa, zkouší střelu mezi nohy, tu však Bishop vyráží, poté se však puk odráží od Berglundovy brusle zpět na brankáře Tampy, který tentokrát nedokázal včas zareagovat.

Rozhodčí však okamžitě rozpažil a ani sám Berglund se neradoval. Hlavní sudí Chris Lee se tedy jde poradit s rozhodčím u videa. Po konzultaci ukáže k překvapení všech domácích diváků na středový bod pro vhazování – gól platí.

Jenže z opakovaného záznamu, který si můžete pustit (a zřejmě jste tak už učinili) na začátku článku, je zřejmé, že Berglund učinil pohyb nohou. Úmyslný? Možná…

Rozhodně pohyb, který Berglund vykonal, nemůžeme považovat za vyložené kopnutí, protože to by musel puk zasáhnout vnitřní stranou brusle. To však neznamená, že se jednalo o pohyb neúmyslný.

Berglund puk zasáhl vnější stranou brusle, může to tedy působit tak, že jej zasáhl při brždění. Jenže švédský útočník rozhodně nebrzdil. Pokračoval v jízdě a skrytým pohybem pravé usměrnil puk mezi Bishopovy betony, brzdil bezprostředně po vykonání tohoto pohybu, a to až na hranici prodloužené brankové čáry.

To je argument, který je v rozporu s rozhodnutím rozhodčích. Avšak právě muži v pruhovaném mají během utkání poslední slovo a rozhodli tak, jak rozhodli.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter