ROZHOVOR: Jsem rád za každé střídání, které můžu v NHL odehrát, těší se Petr Straka

(Od našeho zpravodaje z Philadelphie) Kde se vzal, tu se vzal. Dvaadvacetiletý útočník, který si prošel v USA cestou, jež mu často házela klacky pod nohy, se dočkal šance ve Philadelphii a nevede se vůbec špatně. Původně náhradník za zraněné kolegy z A-týmu odehrál v dresu Flyers zatím 3 zápasy, v nichž nahrál na dvě branky a slova chvály vyšly i z úst Jakubu Voráčka. „Petr je skvělý bruslař, chytrý hráč a jsem rád, že je tu s námi.“ Sám Petr Straka tvrdí, že hrát v NHL je pro něj nadále snem, teď už však splněným. „Ještě si to ani pořádně neuvědomuji, pro mě je to stále sen a užívám si každé střídání,“ tvrdí plzeňský rodák. Nositel slavného jména, které je mimochodem spojeno taktéž s plzeňským hokejovým týmem, byl draftován v roce 2010 Columbusem na celkové pětapadesáté pozici. Pro českého fanouška tehdy nic extra zajímavého. Teď však tento forvard dává hlasitě najevo, že o něm ještě uslyšíme.

Kde jste se tu vzal, protože v Česku se o vás moc nevědělo.
Je pravda, že o mně moc lidí asi nevědělo, ani se o mně moc nepsalo, ale pro mě to byla velice dlouhá cesta. V sedmnácti letech jsem odešel hrát za moře QMJHL, další dva roky se mi moc nepovedly, měl jsem zdravotní problémy, ale pak jsem to hodil za hlavu. Dostal jsem nabídku do tréninkového kempu od St.Louis, ale kvůli výluce to všechno padlo, takže jsem se vrátil zpátky do QMJHL, kde se mi ten rok zadařilo. Pak jsem podepsal tady ve Philadelphii, ale začínal jsem na farmě. Později v týmu došlo k nějakým zraněním a onemocněním, dostal jsem šanci u Flyers a jsem za ní moc rád.

Ta cesta byla velmi komplikovaná. Jak moc jste se musel přesvědčovat, abyste to nevzdal?
Musím se přiznat, že občas jsem myslel na to, proč tady vůbec jsem. Nebylo to jednoduché, ty myšlenky se občas naskytnou, ale často to je o tom, jak se člověk vyspí, protože jeden den to chcete vzdát, vyspíte se z toho a pak máte do toho hokeje tady zase chuť. Hodně jsem si uvědomoval, že jsem pořád blízko k NHL, přestože jsem působil na farmě, ale hodně kluků by dalo dost za to, aby mohli hrát aspoň tu AHL. I když to někdy nebylo snadné, pořád jsem věřil a i na těch letních trénincích s hráči z NHL jsem viděl, že mám na to s nimi bruslit, mám na to si s nimi nahrát a čekal jsem na tu šanci, která nakonec přišla a jak jsem říkal, jsem za ní hrozně rád.

Berete NHL pořád jako sen, nebo je to pro vás už hotová věc?
Pořád to vnímám jako sen. Odehrál jsem zatím tři zápasy a myslím, že tohle jen tak neomrzí. Jakub Voráček odehrál pětisté utkání a i na něm je vidět, že si ty zápasy pořád užívá. Já jsem strašně rád, že tu jsem a jsem rád za každé střídání, které můžu odehrát. Teď jsem rád i za každý den, protože čekám, co se stane, až se ti kluci uzdraví a jsem připravený na všechno. Počítám s tím, že bych mohl jít zpátky do AHL, ale taky věřím v to, že bych se tu mohl nějak udržet a když ne, tak chci udělat minimálně takový dojem, aby si mě zase někdy vytáhli.

V utkání proti Torontu jste se opět podílel na gólu …
Je to super. Vůbec jsem nepočítal s tím, že když jsem sem v úterý jel, tak že za tři zápasy udělám dva body. Počítal jsem s tím, že to bude pouze na ten jeden zápas, poté jsem se dozvěděl, že tady chvíli zůstanu. Jdu den ode dne a budu rád za každý zápas, kterého budu součástí.

Pokud se podíváte do budoucnosti, jaké jsou vaše cíle?
Já chci hlavně zůstat tady. Teď už není moc kam jít, ale jsem realista a vím, že ještě nemám jisté místo v týmu, přestože jsem teď hrál tři zápasy. Mým dalším cílem je udržet se tady a zajistit si stálé místo v kabině Flyers. Chci být stabilním členem kádru a chci, aby se se mnou pořád počítalo.

Jak vás vzali jako mladého nováčka ve Philadelphii?
Skvěle, je tady spousta zkušených kluků, na nichž je také vidět, že každý si musel projít minimálně něčím podobným jako já. Když jsem přišel na první ranní rozbruslení před zápasem, tak mě spoluhráči povzbuzovali a myslím si, že byli i hodně zvědavý na to, co předvedu, protože většina z nich si mě pamatovala z kempu. Když jsem pak vstoupil na led, dokázal jsem rozehrát pár puků, stouplo mi sebevědomí a bylo vidět i na ostatních, že věděli, že můžu hrát hokej na této úrovni a vesměs mě tu chválí, takže jsem spokojený.

Nesvádí vaše jméno k nějakým omylům? Přeci jen hrajete v NHL a máte co dočinění s týmem Plzně ...
Teď už moc ne. V Americe jsem již šestým rokem a dříve jsem si tím několikrát prošel. Před draftem jsem mluvil s vedením každého týmu a ptal se mě na to takřka každý skaut po každém zápase. Teď už to víceméně zmizelo. Spíš občas vidím na Twitteru, že se mě na to lidi ptají, ale jinak už ne. S Martinem se samozřejmě znám. Když to v Plzni přebíral, tak jsem byl tuším prvním rokem v juniorech a pak už jsem šel.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter