Rutherfordovi vyzvání telefon. Vysoké draftové volby měnit nebudeme, říká nový šéf Vancouveru

Je mu dvaasedmdesát a vlastně už mohl užívat zaslouženého důchodu. Když ale přišla nabídka z Vancouveru, neváhal. „Miluju stres, zvlášť v mém věku,“ vtipkoval v pondělí Jim Rutherford, že trocha toho rozptýlení ho jen nabudí.

Někdejší brankář byl generálním manažerem Pittsburghu Penguins v letech 2014-21, což je období, kam patří i dva tituly z let 2016 a 17. Dvacet let pracoval pro Carolinu, kde vystavěl vítězný celek pro rok 2006. O deset let později jej vyhlásili generálním manažerem roku, v roce 2019 byl uveden do Hokejové síně slávy.

„Jim byl na čele mého seznamu kandidátů, který má tuhle organizaci obrátit k lepšímu. Jsem rád, že tu práci nejen přijal, ale že po ní doslova skočil. Jeho úkolem bude postavit vítězný tým, vtisknout mu vítěznou kulturu, která přinese do Vancouveru Stanley Cup,“ věří majitel Canucks Francesco Aquilini.

Canucks rozjeli letošní sezónu bídně. Pouze šest výher z 22 zápasů. Trápí se průměrní hráči i hvězdy, včetně Eliase Petterssona nebo Brocka Boesera. „Jde o to zaujmout vítězný postoj. Kultura je kolektivní víra jako standard. Je to stanovení určité úrovně, pod kterou nepůjdete. Cítil jsem, že to nemáme,“ vysvětluje Aquilini.

Rutherford věří, že mužstvo je lepší, než to zatím výsledkově vypadá. „Je to výzva. Čeká nás hodně práce, proto jsem tady. Odvedu to nejlepší, abychom vystavěli kulturu, která z nás udělá pravidelného účastníka play off a kandidáta na nejvyšší cíl,“ slibuje nový šéf.

Oficiálně je jmenován klubovým prezidentem a dočasně také generálním manažerem. V této funkci by ale neměl fungovat věčně, sám za sebe hledá náhradu. Pohromadě prý má seznam čtyřiceti kandidátů, rozdělených do škatulek „potenciální GM“, nebo „potenciální asistenti“.

„Nejsem tady, abych dělal generálního manažera, nicméně jsem schopen tu práci vykonávat,“ upozornil. „Rád bych někoho našel dříve či později, ale pokud to nebude v blízké budoucnosti, nic se neděje. Hlavní je rozhodnout se správně.“

Co už ve Vancouveru stihli, bylo přivést nového trenéra, jímž se stal zkušený Bruce Boudreau. Tým pod ním vyhrál první čtyři zápasy, lepší efekt „nového koštěte“ si ani nešlo vysnít. Byť je třeba zdůraznit, že Canucks hráli všechny duely doma.

Zvláštností bylo, že trenér byl jmenován před Rutherfordem, s nímž ale Aquilini rozhodnutí konzultoval a nový prezident mu trenérského matadora vřele doporučil. „S Brucem se známe snad padesát let. Vždycky jsme si dělali legraci, že spolu jednou budeme dělat. Jen jsme nevěděli, že to bude trvat takovou věčnost.“

V Pittsburghu proslul odvahou dělat výměny. Ihned po příchodu do nového působiště mu začal zvonit telefon, do ničeho se ale nehrne. „S trejdy chci být opatrný. Nechci měnit draftové volby, ledaže by to byly pozdní volby. Nejsme ve fázi, kdybychom chtěli měnit vysoké volby. Pokud to bude vyžadovat čas, dáme tomu pár let. Partu, která může někam dojít, je potřeba i věkově sladit,“ odkrývá svou filosofii Jim Rutherford.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter