Tisíc zápasů. Nevěřil jsem, že to dotáhnu tak daleko, vypraví floridský matador Campbell

Načasování význačného kariérního milníku nemohlo být pro Briana Campbella příhodnější. V montrealském Bell Centru se během více jak 23 minut strávených na ledě nachomýtl ke dvěma vstřeleným brankám a spolehlivým výkonem dopomohl Panterům k výhře 4:1. Na konci zápasu si pak vyslechl mnoho slov uznání a gratulací k odehrání tisícího zápasu v NHL.

Metu 1 000 utkání zdolali v letošním ročníku před Campbellem čtyři hráči. Nedávný dopingový hříšník Shawn Horcoff z Anaheimu, spolehlivý útočník Nashvillu Predators Mike Fisher, jeho spoluhráč Mike Ribeiro a veterán obranné vozby Philadelphie Flyers Nick Schultz.

Příběh Briana Campbella je o to poutavější, že na Floridě, kam byl vyměněn v červnu 2011, tehdy opačným směrem putoval do Chicaga Rostislav Olesz, nevynechal dosud jediný mač. Pokud nastoupí i k závěrečné sobotní partii proti Carolině Hurricanes, a neexistuje jediný důvod, proč by tomu tak nemělo být, odehraje pátou kompletní sezónu za sebou, 376 utkání v řadě.

Mezi aktivními železnými muži NHL má konkurenci snad pouze v osobě oddaného forvarda San Jose Sharks Patricka Marleau a nezdolného anaheimského harcovníka Andrewa Cogliana.

Šestatřicetiletý veterán Panthers byl bezprostředně po závěrečné siréně, která v Montrealu zaokrouhlila jeho zápasový účet, zachycen na mnoha fotkách, kterak v příslovečné modré mikině s portrétem Kevina Spaceyho křepčí se spoluhráči a v ruce přitom drží lepicí páskou omotaný puk, na které je fixou napsáno "CAMPBELL 1000".

Druhý den je ryšavý zadák k vidění s týmž úsměvem. „Když jsem se dnes ráno probudil, tak mi to všechno asi teprve došlo. Byl jsem na sebe hrdý. Řekněte, napadlo by vás to? Na draftu jsem šel na řadu až mezi posledními, moc mi nevěřili a teď mám co dělat, abych vůbec přečetl všechny pěkně textové zprávy, které mi chodí od bývalých spoluhráčů i trenérů, jež v mé kariéře hráli významnou roli, abych se dostal tam, kde jsem dnes,“ řekl.

Raná část kariéry v NHL opravdu příliš nenaznačovala, že by se na beka útlý Campbell mohl vydrápat až na cíp jedné tisícovky duelů. V Buffalu, kde tehdy ještě zastihl bránit v pár zápasech Dominika Haška, byl až přespříliš často zdravým náhradníkem. Že by byl nějak výjimečný? Nezdálo se.

„Jedině tvrdá práce vás někam posune a o to jsem se celou svoji kariéru snažil - někam se posouvat. Jen se do NHL dostat byla obrovská dřina. Ještě větší práce však byla se v ní udržet. Když jsem začal nastupovat pravidelně a odehrál jsem první stovku zápasů, říkal jsem si: To je hodně dobrý výkon. Nikdy by mě nenapadlo, že to jednou dotáhnu až na tisícovku. Jsem na sebe fakt pyšný,“ popisuje Campbell.

Pyšný je i na svůj současný tým. „V šatně máme spoustu zkušených borců. Taky tam je hodně mladých kluků, které vidím každý den na sobě tvrdě makat. To mě motivuje, protože se jim snažím být dobrým příkladem a držet s nimi krok. Dělá mě to mladším,“ pokračuje.

Na bývalého hráče Buffala, San Jose a Chicaga čeká další výzva. Vyhlíží play-off, které si naposledy zahrál za posledně jmenované mužstvo v sezóně 2011-12. Tenkrát, jen tak mimochodem, získal i Lady Bing Memorial Trophy pro nejslušnějšího hráče ligy. O dva roky dříve vyhrál s Černými jestřáby Stanley Cup.

Není to špatná vizitka na hráče, jemuž bylo v NHL souzeno spíše zapomnění. „Nikdo si nemyslel, že něco takového dokážu, mě samotného nevyjímaje,“ uzavírá pokorně 305. hráč historie NHL, který pokořil hranici 1 000 odehraných zápasů v NHL.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter